Jste ochotni zaplatit za kilo cukru osm stovek? Jste, jen o tom nevíte!

Myslíte si, že byste za kilo cukru nedali nikdy více než pětadvacet korun? Tak s námi pojďte mezi regály obchodů a přesvědčíme vás, že někdy utrácíte i třicetkrát tolik!

Vybrali jsme si to, co jistě kupuje skoro každý z vás – kávu, cukr, smetanu, chléb a máslo. Zašli jsme do tří řetězců, prohlédli nabídku dvou internetových obchodů s potravinami, srovnali jejich ceny a došli k průměrným částkám, které najdete v článku. Vybírali jsme různé velikosti i formu balení a všímali si na cenovkách také toho, kolik stojí v přepočtu na kilogram. A tady máte výsledky!

Jakou kávu kupujete? Nemyslíme odrůdy či zemi původu, ale zaměřte se čistě na její balení. Když si dáte práci, zjistíte, že stejnou značku kávy koupíte v zrnkové podobě za 498 Kč za kilo, mletou za 476 Kč, instantní za 994 Kč a za její variantu v kapslích do kávovaru dáte už 1040 Kč za kilogram, tedy dvojnásobek, než kdybyste ji umleli a kávu udělali v pákovém kávovaru nebo ji dali do opakovaně naplnitelných kapslí.

Ušetřit můžete samozřejmě i nákupem se slevou. „Protože nabízíme přehled všech aktuálních slevových akcí, můžeme sledovat i zájem spotřebitelů o jednotlivé zboží. Víme tedy, že v sortimentu káv hledají nejčastěji slevy instantní kávy a kávových kapslí. Obchody jim v tom vycházejí vstříc, a tak je v letácích najdete pravidelně,“ říká Petr Miklík, marketingový manažer portálu Kupi.cz.

Za kilo cukru krystal dáte v průměru 22 Kč. Pokud sáhnete po kostkách, je to dvojnásobek a za bridž zaplatíte už skoro třikrát tolik.

A co třeba skořicový či vanilinový cukr, které používáte při pečení? Přepočetli jste si někdy cenu za kilogram skořicového cukru, když ho kupujete v sáčku po 8–20 gramech? Běžně je to totiž kolem 150 Kč, ale není výjimkou i 250 Kč za kilogram. Vanilinový cukr, který obsahuje syntetické aroma vanilky, pořídíte nejlevněji kolem 130 Kč za kilogram, ale bývá to i 250 Kč. No a cukr vanilkový, v němž musí být pravá vanilka, přijde i na 860 Kč za kilogram! Přitom když si ho vyrobíte doma z obyčejného cukru a pravého vanilkového lusku, přijde vás na 22 Kč za cukr a již kolem 50 Kč za vanilkový lusk.

Pokud jde o cukr krystal, ušetříte i nákupem před sezonou zavařování. „Z našich statistik vyplývá, že v červenci a srpnu bývá dražší, čili ho doporučujeme koupit do té doby,“ radí Petr Miklík.

Ještě zůstaňme u příkladu kávy, tentokrát se smetanou. I na ní můžete parádně ušetřit! Opět jsme porovnávali jednu značku a několik variant – 10% smetana do kávy v kartonu o objemu 500 ml vyšla na 58,90 Kč za litr, tatáž ve skleničce s objemem 125 ml na 124 Kč za litr a v deseti malých plastových kalíšcích stála 139 Kč za litr.

Ale když sáhnete po 10% smetaně téže značky, která není do kávy, ale na vaření, a má totožné nutriční hodnoty, dáte za stejný půllitrový karton jen 47,80 Kč za litr.

Vybrat si mezi pečivem, to je díky nepřeberné nabídce také docela kumšt. Tady si dávejte pozor hlavně na to, jak velký bochník či rohlík si vyberete. Právě na tom záleží, jestli jste ušetřili, nebo naopak. Chleby v jednom obchodě mohou pocházet z několika pekáren, tudíž mohou mít různou cenu, ale dávejte přitom pozor na hmotnost bochníku. 1200 g vážící bochník konzumního chleba vás může přijít na 24,90 Kč za kilogram. Pokud ho koupíte nebalenou polovinu s hmotností 550 g, vyjde už na kile asi o 4 koruny dráž. Balená krájená polovina s hmotností 600 g vyjde opět asi o 9 Kč dráž a balený celý bochník krájený už vyjde stejně, jako kdybyste si koupili skoro dva celé nebalené bochníky.

Při nákupu másla dávejte pozor na hmotnost balení. Klasická, tedy 250gramová kostka másla od stejné firmy, vyjde mimo akci na 45,90 Kč, čili 183,60 Kč za kilogram. Menší 125 g vážící kostka už stojí 26,90 Kč, tedy za kilogram byste dali 215,20 Kč. Rozdíl v ceně za kilogram je 31,60 Kč.

Jak je vidět, ušetřit můžete v případě, že nakoupíte větší balení. Právě kvůli rozdílné gramáži musí být u potravin uvedena cena za kilogram, abyste si mohli udělat srovnání. „Menší balení jsou pro potravináře i obchodníky možností, jak o něco více vydělat, na druhé straně je to také gesto vstřícnosti vůči spotřebiteli, který by větší objem nedokázal včas spotřebovat a zbytek by musel vyhodit, takže jde také o šetření potravinami. Vyšší cena méně hmotných balení je dána tím, že se stejné náklady musí rozpočítat na menší množství výrobku,“ vysvětluje agrární analytik Petr Havel.

Na čem šetříte vy? Napište nám!