Jsou vám těsné ponožky? Pozor! Nenápadné signály, že je vaše srdce ve smrtelném nebezpečí

Většina nádorových onemocnění má lepší prognózu než srdeční selhání. Tohle konstatování vás asi zaskočí. Mezi laiky se o téhle nemoci moc neví, přitom postihuje jednoho z pěti lidí nad čtyřicet let a každoročně se tuto diagnózu dozví dalších asi čtyřicet tisíc pacientů. Je také nejčastější příčinou hospitalizace ve věku nad pětašedesát let – a bohužel právě do pěti let od první hospitalizace se na ni většinou umírá.

Když se průzkum agentury STEM/MARK Čechů ptal, co je srdeční selhání, spletla si ho většina dotázaných s infarktem, bolestí na prsou nebo u srdce – což jsou opět příznaky typické pro infarkt. „Kvůli nízkému povědomí o projevech srdečního selhání většina pacientů včas nezjistí, že má problém. I když dlouhodobě zažívají různé obtíže, k lékaři nejdou. Často se na nemoc přijde až při prudkém zhoršení stavu a první hospitalizaci. Při včasné diagnóze přitom umíme nemoc zvládat a pacienti mohou žít kvalitní život,“ říká docent MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Chronické srdeční selhání znamená, že je srdce oslabeno a nezvládá rozvádět dostatek krve po těle. Jeho příznaky však dlouho nepůsobí jako něco, s čím byste měli jít k lékaři – bývá to únava, dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy nebo ztráta chuti k jídlu, častější nutkání na močení a zrychlené bušení srdce.

„Srdeční selhání můžeme zdánlivě považovat za nemoc, která není bolestivá, a může se zdát, že pacient příliš nestrádá. To ale není pravda. Příznaky nemoci pacienta v běžném životě hodně omezují. V pokročilém stadiu se zadýchávají a trpí tíživou dušností při sebemenší námaze, například když se chtějí oholit nebo učesat,“ doplňuje vedoucí Centra preventivní kardiologie VFN v Praze profesor MUDr. Richard Češka, CSc.

Při srdečním selhání je srdeční sval natolik porušený, že nedokáže dostatečně pumpovat krev. Může to být následek infarktu, infekce či astmatu a dále k němu mohou vést poruchy oběhového systému či srdeční arytmie. Rizikovým faktorem je i ischemická choroba srdeční, revmatické, metabolické či endokrinní onemocnění a ateroskleróza. Srdce ohrožuje také přílišná tělesná a psychická zátěž, chudokrevnost, nadměrné solení a třeba i enormní dávky tekutin a alkoholu. V neposlední řadě hraje roli dědičnost.

Dušnost, jako jeden z hlavních signálů srdečního selhání, se začne projevovat nenápadně. Nejprve při vyšší námaze, později i v klidu. Rozhodně byste měli urychleně navštívit lékaře, postihne-li vás dušnost vleže, třeba vás vzbudí, donutí vás se posadit a pořádně se tak nadechnout.

Dalším typickým projevem je zadržování tekutiny a otoky dolních končetin – proto může nemocný za krátkou dobu hodně přibrat, přestože nemá chuť k jídlu. Není to ale klasická nadváha, jde o tekutinu, hlavně v oblasti břicha a kotníků. „Pacienti si všimnou, že je začnou tlačit boty nebo ponožky, které běžně nosili. Otoky mohou přijít náhle a bez příčiny, jakou může být dlouhé cestování a sezení nebo sport. Pak může jít o problémy spojené se srdcem,“ vysvětluje Richard Češka. Nemocní často pociťují i únavu a malátnost a při námaze, psychickém stresu či zatížení se objevuje kašel.

Trápí vás něco z výše jmenovaného? „Rozhodně byste neměli podceňovat ani zdánlivě nedůležité problémy, i ty mohou značit srdeční selhání. Základem je mluvit se svým lékařem,“ doporučuje Jan Bělohlávek. Jen odborník posoudí, zda se jedná o chronické srdeční selhání, nebo má potíže na svědomí obezita, ischemie myokardu, případně chronická obstrukční plicní nemoc. K potvrzení diagnózy je zapotřebí vyšetření krevního obrazu, moči a srdce, například echokardiografií.

Cílem léčby je zlepšit kvalitu žití, tedy zmenšit nebo úplně odstranit symptomy nemoci, zvýšit schopnost snášet zátěž a prodloužit nemocným život. Lepší prognózu mají ti, kdo nemoc odhalí včas! I přes všechnu péči nejsou statistiky zrovna optimistické – až čtvrtina pacientů umírá do osmi let od stanovení diagnózy.

Chodíte na pravidelné preventivní kontroly k lékaři? Napište nám!