Joe Jackson: Tyran, který stvořil krále popu, zemřel

Joe Jackson byl továrna na talenty. S manželkou Katherine (88) měli deset dětí, on sám pak zplodil ještě jedno nemanželské. A celá tato desítka dětí se uchytila v showbyznysu. Že by to byl malý zázrak mít všechny potomky takto talentované, nebo za tím vězí něco jiného?

Přirozený talent tam rozhodně být musel, jenže to nestačilo. Ačkoliv o mrtvých jen dobře, Joe Jackson ze svých dětí tu slávu téměř vymlátil. Není tajemstvím, že v dětství je trestal jak fyzicky, tak psychicky. Velkou oporu a otevřenou náruč šest synů a čtyři sestry nenašli bohužel ani u matky. Kromě toho, že byla svědkyně Jehovova a neustále je nutila prohlížet Strážnou věž, měla chorobný strach z bakterií a nepořádku, takže dětem pořád mazala obličeje vazelínou, aby byly hezké a lesklé. V zimě jim prý dávala do kapes horké brambory, aby jim nebyla taková zima.

Kombinace bláznivé matky a otce despoty asi příliš šťastné dětství nezajistila. „Nikdo z nás si nepamatuje, že by nás třeba objal, mazlil se s námi, nebo řekl, že nás má rád,“ řekl už dříve Jermaine Jackson (63), jeden ze synů. Když otec zjistil, že jeho potomci mají hudební talent, jeho despotismus se ještě zhoršil. Užíval fyzických trestů, bil je prodlužovacím kabelem, nebo nechal nosit tvárnice z jedné strany zahrady na druhou.

„Musel jsem se takto chovat. V těch dobách to bylo těžké, kolem se pohybovala spousta gangů. Tohle bylo město Gary v Indianě, musel jsem se ujistit, že se nedostanou do žádných problémů,“ ospravedlňoval své chování v televizi CNN před pár lety. Prostě ze strachu, aby se děti nechytly špatné party, je bil.

S odstupem času byl dokonce rád, že byl takto tvrdý. Díky tomu prý stvořil umělce, které miloval celý svět. Pětice sourozenců, které přetransformoval do Jackson 5 (Jackie, 67, Tito, 64, Jermaine, 63, Marlon, 68, Michael, †50), si nemohla hrát venku s ostatními dětmi. Po škole sourozenci museli zkoušet pět hodin. Nejhůře to zřejmě nesl nejmladší a nejtalentovanější syn Michael. Když se Joe Jackson dozvěděl, že jeho syn má problémy se svým nosem, který mu připadá příliš velký, začal mu říkat „Velký nose“.

Tím vypěstoval u dospívající budoucí hvězdy tik – Michael si na nos neustále sahal a snažil si jej podvědomě zakrýt. Není se tedy čemu divit, že pak v dospělosti prodělal tolik rhinoplastik, kvůli kterým nakonec o nos přišel úplně a musel nosit protézu. Zpěvák nakonec udělal vše pro to, aby se od otce maximálně odklonil. Ještě ve čtyřiceti letech novinářům říkal, že pouhá myšlenka na jeho otce ho děsí.

To Joe Jackson měl pro svého syna jen slova chvály. „Michael byl dobrý kluk, už když byl malý. Vypadal dobře na jevišti a není se čemu divit, že ho lidé tak milovali,“ řekl šest let po jeho smrti. Ve stejném rozhovoru jej také bránil v kauze zneužívání malých chlapečků. Podle něj byl Michael takové velké dítě, které má mysl dítěte, nemohl s nimi tedy provádět nic hrozného. Jen si chtěl hrát. Možná je to i pochopitelné – třeba si tím snažil vynahradit dětství, o které jej rodiče připravili.

Když se pak ale díváte na taneční kreace Michaela Jacksona při písni „Billie Jean“, napadne vás, zda by se o tomto talentu svět vůbec dozvěděl, nebýt jeho otce, který ho nutil na sobě neustále pracovat. A jestli by vůbec příjmení Jackson bylo spojeno s takovým úspěchem. Otázkou je, zda to bylo nutné za takovou cenu. Ať tak, či tak, odešel muž, který stvořil legendy.

Líbí se vám hudba Michaela Jacksona?