Jíte ovoce nemyté? U kterého je to největší risk?

Myjete si ovoce? Je jedno, zda jste jablko utrhli na zahradě, u silnice, anebo koupili na tržnici během dovolené – pořádně omýt by se mělo každé. Ulpívají na něm nejen nečistoty ze vzduchu a zbytky hnojiv, ale i bakterie či paraziti ohrožující vaše zdraví.

Trpíte v létě více na zažívací potíže? Jejich výskyt v tomto období skutečně narůstá, stejně jako počet závažnějších infekcí, například salmonelózy nebo listeriózy. Příčinou je horko – potraviny snadněji podléhají zkáze. Jistě víte, že se lze nakazit z masa, mléka, ze zmrzliny, majonézy nebo uzenin. „Častou příčinou letních průjmů je ale i konzumace nemytého a neoloupaného ovoce. Pokud jste citlivější na zažívací ústrojí, je možné se na toto kritické období připravit preventivním užíváním probiotických doplňků stravy,“ radí praktická lékařka Petra Nová z Prahy.

Nemyté ovoce a zelenina představují hrozbu zejména v exotických zemích. Tam nedodržením hygienických nároků riskujete i vážnější potíže, včetně shigelózy, žloutenky či břišního tyfu. „Potíže se mohou objevit při návštěvě Afriky (včetně oblíbeného Egypta), Jižní Ameriky, Indie a dalších asijských zemí,“ varuje lékařka.

Lékaři doporučují ovoce či zeleninu omýt, nebo ještě lépe oloupat. Platí to bez výjimky – myjte i slupku, kterou nehodláte jíst. Zrádný může být meloun. Máte-li ve zvyku nakrájet ho na plátky a pak ze slupky vykusovat, z nemyté zelené části můžete chytit infekci. Riziko představuje i plátek citronu ve sklenici s vodou.

V boji se zbytky pesticidů a herbicidů bohužel jen omytí vodou nestačí, pronikají totiž do samotného plodu. Největší koncentrace je ve slupce a pod ní, proto vás většiny toxinů může zbavit oloupání. Pokud chcete zůstat jen u omývání, smíchejte studenou vodu (v poměru 9 : 1) s octem, sodou či citronovou šťávou a ovoce nechte v koupeli zhruba patnáct minut. A vždy si pak omyjte ruce mýdlem, ať toxiny neroznášíte dál.

Neškodné však nejsou ani bio produkty. Plodiny znečištěné hnojem mohou obsahovat bakterii Listeria monocytogenes, způsobující listeriózu. Ta je riziková zejména pro těhotné, může vést k potratu, předčasnému porodu, poškození nervového systému plodu či jeho úmrtí.

Omýt byste měli i vše ze zahrádky. Půda může být bohatá na dusičnany nebo v ní jsou třeba zbytky pesticidů, třebaže žádnou chemii nepoužíváte – v zemi zůstanou i desítky let. Na zvýšenou hygienu dbejte, mají-li na zahradu přístup domácí zvířata, nákazu (např. leptospirózu) mohou zavléct i ježci nebo hlodavci.

„Ačkoli blechy patří mezi vnější parazity, neznamená to, že škodí jen povrchově. Mohou přenášet i řadu onemocnění, mimo jiné lymskou boreliózu či endemický tyfus. Obtížný hmyz je také mezihostitelem tasemnice, která parazituje v trávicím traktu zvířete,“ varuje veterinární parazitoložka Barbora Červená. „Nakažení tasemnicí pak může vést až k obávané alveolární echinokokóze, která těžce poškozuje játra,“ varuje lékařka. U koček je nebezpečná toxoplazmóza, riziková pro těhotné ženy.

V lese číhá tasemnice liščí. S borůvkami, brusinkami anebo ostružinami můžete zkonzumovat vajíčko tasemnice, které se na plod dostane z liščího trusu. To může vyvolat bolení břicha, ale i žloutenku či poškození jater. Onemocnění doprovází pocit únavy, bezdůvodné hubnutí, trávicí obtíže, horečky či zvětšená játra, léta se ale může v těle vyskytovat i bezpříznakově. Riziko nákazy je sice malé, ale přesto je lepší i tyto lesní plody omýt nebo je konzumovat jen tepelně zpracované.

Víte, jak se v létě ubránit otravám z jídla?