Jíst kávová zrna místo pití kafe: Ano, nebo ne? A proč?

Kávová zrna jsou semeny plodu, který je tvarem i barvou podobný třešni a roste na kávovníku. Aby vznikla káva vhodná k uvaření, je třeba zrna podobná fazolím nejprve usušit a potom pražit. Teprve pak se melou a spařují vodou. Nový výživový trend však káže mlsat kávová zrna jen tak. Jeho zastánci tvrdí, že tímto způsobem se kofein a další živiny do krve vstřebají rychleji. Co je na tom pravdy a je vůbec konzumace celých kávových zrn zdravá?

Syrová kávová zrna jsou zelená, mají hořkou dřevitou chuť a jsou poněkud tvrdá na skus. Proto je chutnější konzumovat zrnka, která již prošla procesem sušení a pražení – jsou lahodnější a trochu měkčí. Jak podotýká biochemička Michaela Bebová, pražením se navíc zvyšuje antioxidační aktivita kávy. (Je zdravější káva s mlékem?)

Další odbornice, Pavlína Dostalíková z Institutu zdravého životního stylu NutriCentrum, se ale klaní ke konzumaci spíše zrn zelených: „Kvůli potencionálně karcinogenním látkám akrylamidu a furanu, které v kávě vznikají pražením, bych doporučovala žvýkat zelená zrna a praženou kávu přijímat raději v pitné podobě, protože v nápoji se koncentrace těchto látek výrazně snižuje.“ Výskyt zmíněných karcinogenů v zelené kávě podle ní prokázán nebyl.

Ať tak či tak, živiny v obsažené v kávových zrnech jsou mnohem koncentrovanější než v klasickém nápoji, proto byste je měli zobat s mírou. Obecně platí, že počet kávových zrn, která můžete bezpečně sníst, by neměl přesáhnout doporučovanou denní dávku kofeinu. Jedno kávové zrno v průměru obsahuje přibližně 12 miligramů kofeinu. To znamená, že dospělí mohou denně teoreticky sníst až 33 kávových zrn a nepřekročit vhodnou porci kofeinu, která činí 200 až 400 miligramů.

A proč byste měli kávová zrna pojídat? Jedná se o koncentrovaný a snadno vstřebatelný zdroj antioxidantů a kofeinu. Osm kávových zrn poskytne údajně průměrně stejné množství kofeinu jako standardní šálek kávy. Tento přírodní stimulant působí na mozek a centrální nervový systém a zvyšuje bdělosti, výkonnost a zlepšuje náladu. „Další výhodou jsou v kávě obsažené fenolické látky, které vykazují antioxidační účinky,“ informuje Michaela Bebová. Z antioxidantů má v kávových zrnech nejhojnější zastoupení kyselina chlorogenová. Podle četných studií může snižovat riziko diabetu druhého typu a bojovat proti zánětům i rakovině. Káva také patří mezi nejlepší nápoje na hubnutí.

Uměřená konzumace kávových zrn tedy urychluje účinky kofeinu. Jejich nadužívání ale může vyústit v nepříjemné vedlejší účinky, podobné jako u kávy, jen zesílené – může dojít k pálení žáhy kvůli kofeinu a katecholům, látkám, které tlačí žaludeční kyseliny zpět do jícnu. Objevuje se i nadýmání, střevní potíže a nevolnost, potíže se spánkem a úzkost. Pokud patříte k jedincům s citlivým zažíváním, měli byste se pojídání kávových zrnek spíše vyvarovat nebo je výrazně omezit.

Tvrdá kávová zrna vám nic neříkají? Nechte je jiným. Třeba oceníte jednoduchý recept na nepečená kávová zrna z piškotů v čokoládě.