Článek
Špatná pověst jeslí se traduje od dob, kdy musely maminky nastupovat za několik měsíců po porodu do práce a jiná možnost než odložit dítě do kolektivního zařízení nebyla.
Mámy i děti bývaly statečné
Jesle byly v provozu od šesti ráno do šesti večer, na jednu tetu připadalo přes deset lezounů či batolat a psychologové později hovořili o nenapravitelných škodách, které si kvůli časnému odloučení od matky dítě do života odneslo.
Jistěže bylo nelidské vozit denně za kuropění (včetně soboty) půlroční miminko do zařízení, kde po celý den leželo v postýlce nebo v ohrádce. Na druhou stranu by však musela být prakticky celá dnešní generace padesátníků narušená, a tak tomu samozřejmě není. Proto se i na jesle musíme dívat střízlivýma očima.
Kontakt s matkou je nenahraditelnýFoto: samphoto.cz/jiunlimited
Dnes už je to jinak
Dnes vypadají jesle poněkud jinak než v polovině minulého století. Dodržíme-li několik zásad, dítěti tato instituce neublíží. Mnohdy dokonce naopak.
- Nedáme do jeslí dítě mladší 18 měsíců (dnešní jesle je většinou ani nepřijímají).
- Využijeme tzv. adaptační fáze, a pokud po měsíci zjistíme, že dítě pobyt v neznámém prostředí opravdu stresuje, odložíme rozhodnutí na později.
- Omezíme pobyt dítěte v jeslích na co nejkratší dobu, ideální je 4-6 hodin.
- Vybereme jesle, kde na jednu tetu připadá nejvýše pět dětí, raději ještě méně.
- Vyhledáme jesle s vlastní zahradou, na které si děti hrají dopoledne i odpoledne.
- Najdeme jesle, kde lze docházku dítěte, tedy i jeho příchody, domluvit individuálně.
- Vybereme jesle, které se nezabývají pouhým hlídáním, nýbrž i rozvojem dětí.
- Snažíme se najít jesle, které mají dobrou pověst a jsou dostupné naší peněžence.
- Bude-li dítě příliš často nemocné, od jeslí upustíme a zvolíme jiný způsob péče.
Milé maminky, je jen na vás, jestli své dítě dáte do jeslí, či vymyslíte jinou variantu hlídání. Každopádně si do svého rozhodnutí nenechte mluvit.
