Jen Hill: Odešla z mormonské církve a našla štěstí v Praze

Dnes spokojená Pražanka Jen Hill (42) vyrostla v USA v silně věřící mormonské rodině a dlouho žila podle představ komunity. Ale jedna hádka o omáčku na špagety nastartovala její cestu ke svobodě.

„Rozhodnutí soudu nijak nemění Pánovu nauku, že manželství je svazek mezi mužem a ženou ustanovený Bohem,“ prohlásila mormonská Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v červnu 2015, když Nejvyšší soud USA potvrdil právo na homosexuální sňatek. Tehdy Jen Hill už mormonkou nebyla, v zajetí této víry však předtím strávila více než 30 let života. Muže jí vybrala rodina a ona o svém manželství nikdy nezapochybovala – přestože je ve skutečnosti lesbička...

Jen Hill se odmalička věnovala zpěvu a po ukončení studia projela s pěveckým sborem napříč USA i Kanadou. Na žádost rodičů se vdala a byla odhodlaná s mužem zůstat v dobrém i zlém. Když manžel přišel o práci, rozhodli se změnit život. „Přestěhovali jsme se do indiánské rezervace v Saskatchewanu, kde jsem začala učit na prvním stupni základní školy a můj manžel se stal profesorem na střední škole. Bydleli jsme u kmene Kríů a dozvěděla jsem se mnoho o jejich historii a kultuře,“ vzpomíná dnes zkušená lektorka angličtiny v Praze. Kríové jsou jedním z posledních opravdových indiánských kmenů v Severní Americe. Nosí čelenky s peřím, typické kroje, mají svou víru, tradice i způsob života.

„Zlom nastal jednoho obyčejného dne těsně před mými třicátými narozeninami,“ popisuje Jen Hill. Manželé vyrazili spolu s Jeninou kolegyní na nákup a v obchodě se Jen s mužem ostře pohádali kvůli omáčce na špagety. „Ano, opravdu, kvůli omáčce na špagety. Druhý den za mnou kamarádka v práci přišla a řekla mi, že nemůže uvěřit, že se nechám takhle ponižovat. Zeptala se, jestli si uvědomuji, jak je na mě hrubý.“

Mladou ženu ovlivněnou výchovou v mormonské rodině podobná otázka až doteď ani nenapadla. „Žila jsem v bublině, svázaná svými minulými rozhodnutími, zažitými zvyky a chováním, které se ode mne očekávalo,“ vysvětluje. Mormonská víra upřednostňuje muže – ještě nedávno bylo povoleno mnohoženství a není zvykem, aby si žena příliš vyskakovala.

Tento okamžik nastartoval u Jen Hill vnitřní proměnu. „Začala jsem se pomalu dostávat ze své slupky a zjišťovat, jak strašné naše manželství je,“ popisuje Kanaďanka. V té době jí začalo docházet, že přes veškerou snahu manželovi nedává maximum. Ačkoli její muž nebyl manželem s velkým M, ona také nebyla ideální žena. Z prostého důvodu – muži ji nepřitahují.

Následující měsíce pro ni byly opravdu těžké: novýma očima se podívala nejen na své manželství, ale na celý svůj dosavadní život. Pochopila, že aby její životní štěstí nebylo jen zdáním, ale bylo opravdové, nesvázané, bude muset vystoupit z komfortní zóny. A udělala to poměrně radikálně – odstěhovala se za oceán.

„V té době by mě ani ve snu nenapadlo, že za deset let budu žít v jednom z nejkrásnějších měst na světě – v Praze – a že objevím tak nečekaně naplňující povolání a stanu se lektorkou angličtiny,“ říká Jen Hill, která dneska působí v jazykovce James Cook Languages.

Vzpomíná, kolik se toho v jejím životě v poslední dekádě změnilo: „Opustila jsem manžela a rozvedla jsem se. Konečně jsem našla odvahu říct rodině a přátelům, že jsem lesba. Odešla jsem z mormonské církve a přestěhovala jsem se.“ Mimo to se začala věnovat i mnoha dalším aktivitám, které ji dnes mimořádně naplňují. Žije a pracuje v Praze, učí se česky, píše román a podporuje mladé vědce. A říká: „Pokud nenacházíte potěšení v tom, co právě děláte, je nejvyšší čas to změnit. Tak jako jsem to udělala před deseti lety já.“

Mnoho lidí má pohnutý život. A opravdu těžký ho mají ruské gymnastky.