Jedovatá vejce a smrtící alkohol aneb Největší potravinové skandály posledních let

Jednou za čas rezonují českými médii potravinové skandály. Výrobci ve snaze ušetřit výrobky falšují a přidávají do nich nebezpečné látky nebo nedostatečně dohlížejí na výrobu a skladování. A rozhodně se nejedná o maličkosti. „Počet případů podvodů s potravinami neustále roste a jsou zaznamenávány také na globální úrovni. Kvalifikované odhady hovoří o případech v hodnotě 52 miliard amerických dolarů každý rok,“ uvádí profesorka Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha.

Jednou z nejaktuálnějších je kauza vajec kontaminovaných jedovatým pesticidem fipronilem, jehož výskyt byl zjištěn ve vejcích ve 40 zemích světa. Všechna vejce dovážená do České republiky tak v posledních dnech procházejí pečlivými kontrolami. I přesto odborníci doporučují preferovat vajíčka z českých chovů, která jsou trvale pod přísným dohledem. Více se o kauzách, která se v poslední době týkají vajec, dozvíte zde.

Potravinářský průmysl má na svém kontě i několik úmrtí. Takzvaná metanolová aféra stála v roce 2012 život téměř 50 lidí a dalším desítkám trvale poškodila zdraví. Dvojice ze Zlína tehdy vytvořila vražednou směs, ve které část etanolu nahradila levnějším, ale jedovatým metanolem a následně ji přeprodávala. Jediným pozitivním přínosem celé kauzy je, že pančování alkoholu vedlo ke zpřísnění legislativy s ohledem na výrobu a distribuci lihovin.

O tom, že co se píše na obale, nemusí odpovídat realitě, se nejen čeští zákazníci přesvědčili v roce 2013. Celou Evropou tehdy otřásl skandál s koňským masem, které bylo na pultech obchodů vydáváno za hovězí. Konina se dostala například i do oblíbených masových kuliček společnosti prodávající nábytek. Motivací výrobců byly i v tomto případě peníze – koňské maso je totiž levnější. Naštěstí nebylo ohroženo zdraví spotřebitelů, konina není nijak závadná a ještě za první republiky se v kuchyni hojně využívala. I dnes se například prodává koňský salám.

Známá je také aféra s posypovou solí v potravinách z Polska. Pozdější šetření sice ukázala, že technická sůl v jídle neznamená žádné přímé nebezpečí, ale z dlouhodobého hlediska riziko existuje. Není totiž čištěná, takže obsahuje některé látky, například těžké kovy, které se mohou hromadit v organismu a později způsobit závažné zdravotní problémy.

Nejčastější potravinové podvody, které naštěstí neohrožují zdraví, se týkají vína, burčáku, medu a džemů – veškeré takové jednání je ovšem považováno za klamání spotřebitele. Do vín někteří výrobci přidávají syntetická barviva, vodu a další látky. Kvůli úspoře se lze na trhu setkat také s ředěnými či falešnými burčáky. Lidová tvořivost v tomto ohledu nezná mezí: zamlčuje se zahraniční původ hroznů (takovým nápojům nepřísluší označení burčák, ale částečně zkvašený hroznový mošt), přidává se cukr, voda, nebo dokonce jablečná šťáva a syntetická barviva.

Přírodní potravina v podobě medu se zase nastavuje přidanými cukry a cukernými roztoky. Do medu se ovšem dostala i antibiotika – používají se k léčbě včel, ale v EU je to zakázané. Přísné jakostní požadavky se vztahují také na džemy, u nichž jsou podle druhu předepsány minimální podíly ovoce. Kontroly ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce ovšem pravidelně odhalují případy, kdy je ovoce v džemu málo či je nahrazeno levnějším druhem.

To, jestli se v obale skutečně skrývá to, co je na něm uvedeno, pravděpodobně pouhým pohledem nezjistíte. Některé falšované či špatně skladované potraviny představují vážné riziko pro zdraví – nejčastější jsou v této souvislosti zmiňovány bakteriální infekce. „Nebezpečné potraviny mohou vést k mnoha zdravotním problémům. Jde o potraviny obsahující škodlivé bakterie, viry, parazity nebo chemické substance, které jsou zodpovědné za více než 200 chorob jak akutních, tak chronických, od průjmů až k rakovině,“ upozorňuje lékařka Jarmila Rážová. Nakupovat s rozmyslem může minimalizovat riziko. Co můžete sami udělat?

Věnujete při nákupu pozornost například zemi původu, nebo se řídíte cenou?