Článek
Na první pohled vypadá pětiletý Jeník jako pěkný raubíř. Pořád někde lítá, leze po stromech, má věčně odřená kolena a pusu téměř nikdy nezavře. „Jenže jakmile dojde na nějaké nedorozumění s vrstevníky, je z něj okamžitě beránek. Vždycky ustoupí, vzdá se hračky, o kterou mu šlo, a podobně. A to i když je v právu,“ popisuje jeho maminka Zuzka.
Kvůli téhle „hodnosti“ je Jeník také manipulovatelný, a obzvláště starší děti toho umějí velmi dobře využít. „Jeník se snaží vždy všem vyjít vstříc, takže když ho jeho o rok starší spolužák ze školky různě úkoloval, aby mu z domova přinesl na půjčení autíčko, svíticí fixu na vymalování obrázku a podobně, ochotně mu vše splnil. Moc jsem do toho nezasahovala, jenže pak už nešlo o hračky, ale o peníze,“ popisuje Zuzka.
Přestože si Jeník už skoro rok šetří na vysněný svíticí meč, když ho jeho kamarád poprosil, zda by mu nedal nějaké peníze, chtěl mu je přinést. „To jsem mu rozmluvila a pak vysvětlovala proč. Pochopil to, ale bál se, co na to řekne jeho kamarád,“ říká Zuzka.
Dítě by se mělo umět v kolektivu prosadit, alespoň občas si dosáhnout svéhoFoto: Thinkstock
Kde se to v nich bere
Zuzka s manželem sice také konflikty příliš nevyhledávají, ale když je potřeba, umějí si i dupnout. A tak je udivuje, kde se v jejich synovi tahle přehnaná hodnost bere. Podle odborníků jde o kombinaci několika faktorů:
- Povaha – Každé dítě má určité povahové rysy, s nimiž se rodí, a se kterými vlastně nic moc neuděláte. Jde jen o to formovat je do vhodné podoby, naučit s nimi dítě zacházet.
- Obtisk – Děti již od narození bedlivě sledují své okolí a od svých nejbližších okoukávají, takzvaně obtiskávají určité způsoby chování a vyjadřování. „Děti se od rodičů přirozeně učí, a to nejen praktické záležitosti, ale třeba i přístup k řešení různých situací,“ potvrzuje kouč partnerských vztahů Lenka Černá. U paní Zuzky z našeho příběhu to zatím ale moc nefunguje.
- Výchova – Rodiče svou výchovou dítě samozřejmě velmi výrazně formují. Veškeré vaše příkazy, zákazy a poučky na něj mají velký vliv. „Pokud jsou třeba rodiče velmi autoritativní, dítě se je naučí poslouchat, nevyjadřovat svůj názor, být submisivní,“ říká Lenka Černá.
Riziko do budoucna
Přílišná submisivita a neschopnost vydobýt si alespoň občas svou by se ale do budoucna nemusela vyplatit. „Z dětí, které nosí nálepku ,příliš hodné´ vyroste dospělý, který vlastní tutéž značku. Může být příliš úslužný, hodný, obětavý, ale vše bude dělat pro blaho druhých, on sám bude v pozadí, jelikož pomyslná nálepka ,hodný´ mu nedovolí vybočit z řady, vystoupit s vlastním názorem," vysvětluje Lucie Mucalová, kouč a mentor specializující se na vztahy a výchovu dětí.
K rozvoji dovedností ale i k získání sebevědomí potřebují děti prostor. Dopřejte jim hoFoto: Thinkstock
Submisivita takovým lidem může vlastně zničit celý život, neboť bude ovlivňovat všechny jeho sféry - osobní i pracovní. „Takový člověk vlastně v žádné oblasti nežije svůj život, jen se podřizuje a upozaďuje sebe," dodává Lucie Mucalová.
Co s tím
Je jasné, že pokud vaše dítě není přirozeně dominantní, nemůžete chtít, aby z něj byl vůdce dětské party. Přesto ho lze vést k tomu, aby si dokázalo v kolektivu vybudovat „důstojné“ postavení. A to následovně:
- Začněte u sebe – Buďte důslední, nikoli autoritativní. Ukažte dítěti, že je dobré umět stanovit si hranice, občas vyjít někomu vstříc, jindy ale říci jasné ne.
- Veďte ho k přirozenému sebevědomí – Chvalte dítě za věci, které se mu povedly, i když vy je pokládáte za samozřejmé. Milujte ho bezpodmínečně, se všemi jeho chybami, třeba i když zlobí!
- Dejte mu prostor – Nevoďte své dítě stále za ručičku, nezahrnujte ho hromadou zákazů, dovolte mu, aby se rozvíjelo.
- Socializujte ho – Od útlého věku dítě berte do kolektivu dětí různého věku. Umožněte mu budovat kamarádské vztahy a naučit se vytvářet si v přátelství určité hranice.
A jaké je vaše dítě? Je to přirozený vůdce, nebo je také až moc hodné?
