Článek
Spřízněnou duši lze chápat z pohledu fyzického, citového či třeba náboženského. Většina lidí si pod tímto pojmem představuje partnera, který vnímá pocity i různé situace stejně jako oni.
Z duchovního pohledu někteří lidé také věří, že spřízněná duše je někdo, koho znali z jiného časoprostoru, například z nějakého minulého života, kde mezi nimi vzniklo silné pouto. Proto mnozí hovoří o déjà vu (francouzsky „již viděno“), což označuje jev, kdy má člověk z ničeho nic intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného.
Ideální polovička. Je tam někde?
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že víra ve spřízněnou duši je poměrně běžná. Podle průzkumu britské společnosti YouGov, kterého se zúčastnilo 2984 lidí ve věku 18 až 55 let, vzešlo, že se více než polovina Američanů (56 %) domnívá, že spřízněnou duši potkala či potká. Zbytek (25 %) tuto myšlenku odmítl, nebo si nebyl jistý (19 %). Je zajímavé, že se nejedná o generační věc. Osudového partnera vyhlížejí náctiletí i starší ročníky, přičemž někteří mají pocit, že ho již potkali a žijí s ním.
Láska podle scénáře
Harvardský sociální psycholog Justin Lehmiller, který se tímto tématem zabývá na svém blogu, však varuje, že jedinci se silnou vírou v osudy mají tendenci si myslet, že když potkají správnou osobu, všechno jde jako po másle – od seznámení po založení rodiny a ještě dál. Konflikty jsou u nich brány jako znamení, že vztah dvou lidí není v pořádku.
Pokud je vše zalité sluncem a partnerství klape hned ze začátku, jedná se přece o ideální stav. Jenže takových případů je jako šafránu a většina vztahů není pohodovou dovolenou na Maledivách. Určité neshody jsou normální. Vědci hlásají, že první partnerská krize přichází už po roce vztahu. V této době opadá počáteční zamilovanost a lidé si více všímají negativních vlastností partnera.
V hlavní roli lenost?
V případě, že se objeví první problémy, jako jsou rozdílné názory a postoje, většina těchto jedinců, kteří věří na spřízněnou duši, tuto víru najednou rychle ztrácí. Za svoji lásku nebojují, nechtějí řešit problémy a vztah raději urychleně ukončují. V pozadí stojí většinou lenost a předsudky. Ten pravý se přeci nedohaduje, nehádá a nepředvádí, jen mě miluje!
Vztah vyžaduje pozornost
Podle uvedeného sociálního psychologa platí, že vztahy, které obstojí ve zkoušce času, jsou ty, v nichž partneři najdou způsob, jak produktivně řešit své problémy. Konflikty a neshody vidí jako příležitosti k růstu, tedy jako výzvy, jež lze společně překonat.
Proto je naivní si myslet, že když si najdete „pana Božského“, vztah s ním nebude vyžadovat žádné úsilí, neboť vše má v rukou osud. Nalezení spřízněné duše tak nemusí být receptem na šťastný život až do smrti. Ale třeba na přátelský ano.
Zastavil covid navazování nových mileneckých vztahů? Touha nikdy neumírá!