Je čas vysadit jabloň nebo hrušeň. Víte jak?

Sklizeň jablek, ořechů nebo hrušek k podzimu patří stejně jako padající listí, ohníčky, papíroví draci a zemitá vůně půdy. Abyste příští roky mohli plnit košíky vlastním ovocem, vysaďte ovocné stromy. Čas na to máte zhruba od poloviny října do prvních mrazů – to je podle zkušených ovocnářů nejlepší období na výsadbu ovocných dřevin.

Proč byste měli ovocné stromy vysazovat právě teď? Lépe se ujmou. Věděli to už naši předci – právě na podzim nabádaly staré hospodářské kalendáře k výsadbě ovocných dřevin. Na jaře může být půda prohřátá, ale jen povrchově. Ovocný strom se však sází do hloubky třeba 40 centimetrů a zjara bývá zemina v této vrstvě ještě velmi studená, zato po létě má příjemnou teplotu. Pozor dejte na meruňky a broskvoně: ohlídejte, aby teplota půdy byla alespoň 10 °C. Ostatní stromy zvládnou i o polovinu nižší teplotu. Správné teplotní podmínky jsou důležité, aby si stromy vyvinuly kořenové vlášení a lépe se ujaly.

V říjnu nebývají velké teplotní výkyvy, proto se nemusíte bát nárazových vln tepla nebo sucha. Občas zaprší, což stromům svědčí. Kořeny po výsadbě rostou až do prvních mrazíků, a když se vše vydaří, pohodlně přečkají zimu.

Sazenice pořiďte v dobrém zahradnictví. Prohlédněte si, zda jsou zdravé – na listech by se neměly objevovat žádné skvrny ani jiné známky choroby. Zaměřte se i na kořeny: měly by být dostatečně vyvinuté. Nechte si poradit, zda chcete ovoce sklízet dříve nebo později, zda budou jablka či hrušky ke spotřebě nebo na uskladnění.

Na výsadbu ovocného stromu se dobře připravte. Obecně platí, že většina těchto dřevin má ráda slunná stanoviště s dobře živenou a propustnou půdou. Jablíčka dočervena dozrají právě na slunci, zatímco ve stinných a chladných koutech zahrad se jim příliš dařit nebude.

Částečný stín ale nemusí být hned na škodu. Zjara totiž oddálí dobu kvetení, což může být žádoucí. Vzpomeňte si, že jarní mrazíky často spálí květy stromů a sadaři pak bědují, že nebude ovoce. Prohlédněte si proto zahradu a zkuste najít optimální místo. Myslete i na to, že strom se rozroste a sílit bude nejen kmínek, ale také koruna.

Stromek máte, počasí je dobré. Je čas vykopat výsadbovou jamku, měla by mít dostatečný průměr, větší než koruna. Běžně stačí rozměry jamky půl metru na půl metru, u větších stromků metr na metr. Hloubka bývá kolem 30 až 50 centimetrů.

Jámu prolijte vodou, dobré jsou alespoň tři kropáče. Stromek můžete před výsadbou vložit do nádoby s vodou, aby se pořádně napil. Před vysazením ostrým nožíkem nebo dvousečnými nůžkami odstraňte zaschlé, příliš dlouhé nebo velmi slabé kořínky. Zkracujte až do místa, kde se objeví zdravé kořenové pletivo – poznáte ho podle bílé barvy.

Po vysazení seřízněte i korunku. Nebojte se větvičky zkrátit pořádně, koruna se bude rozrůstat. Odstraňte zejména poškozené nebo odumřelé větve. Jak vidíte, vysadit strom není úplně jednoduché, ale mnohem těžší je se stromu zbavit.

Jako oporu můžete k stromku přidat kůl. Do jamky lze nasypat kompostovanou zeminu s živinami, použijte i rašelinu nebo zahradnický substrát pro výsadbu stromů – zamezí houbovým chorobám, které mohou malé stromky i zahubit.

Zeminu sypte po částech, vždy ji lehce udusejte, pak přidejte další. Zároveň sazenicí jemně zatřeste, aby se zemina dostala mezi kořínky. Kolem stromku můžete vytvořit mělkou jamku, v níž se bude držet voda, a dřevina tak bude mít více vláhy. Po výsadbě stromek zalijte. Zemina si bude sedat a možná bude nutné ji přisypat. Je-li podzim suchý, stromek zalévejte. A v zimě ho nezapomeňte ochránit před nenechavou zvěří.

Jak velký strom vybrat na zahradu, aby se tam pohodlně vešel? Poradíme vám, čím se řídit.