Jaro na zahrádce. Už jste ji probudili ze zimního spánku?

Určitě jste si už zahradu prošli, zkontrolovali a přitom odstranili zbytky listí ze země a výsadeb, zmrzlé rostliny či polámané větve. A zrevidovali případné napadení škůdci či chorobami. Co ještě udělat?

Pro všechny rostliny platí – zimní ochrany je zbavte v momentě, kdy začnou rašit. Kdo na to zapomněl, měl by to nyní udělat hned. „Na stromy se mnohdy používá netkaná textilie. Nastýlku nejčastěji z chvojí nebo z krycí netkané textilie také odstraňte od kořenů a z rostlin, které jsou jimi celé zakryté,“ uvádí zahradník Lukáš Šťastný ze společnosti Zerot.

Ještě shrabte listí a zbytky rostlin, které zůstaly pod nastýlkou, odhrňte nakopčenou zeminu z růží a rozvažte svázané rostliny. Pak se pusťte do odplevelování, což mnohdy nejde jinak než ručně. Totální herbicidy hubící všechny rostliny lze aplikovat omezeně, třeba u volné půdy, se kterou teprve budete pracovat. Selektivní použijte například na likvidaci plevelů z trávníku.

Rozlišuje se, zda jde o volnou půdu (třeba skalky nebo záhony připravené k výsadbě), či je zemina pokrytá vrstvou mulčovací kůry nebo kačírku. Volnou půdu je často třeba odplevelit či zbavit zárodků náletových dřevin, a už těmito úkony dojde k nakypření. Případně ji zryjte. Kde je kůra či kačírek, tuto vrstvu jen obraťte hráběmi, tím se provzdušní i zemina, a rovněž se omezí šíření plísní.

„Nyní je vhodné obohatit zeminu u většiny dřevin kapalným nebo pevným hnojivem. Základní složky zastupují draslík, fosfor a dusík, dále vápník a jiné prvky. U kyselomilných rostlin, například rododendronů, přidejte vrstvu rašeliny, tím také vylepšíte kvalitu půdy. V průběhu jara je možné použít granulovaný hnůj, nejčastěji k plodícím rostlinám jako papriky, rajčata, okurky,“ podotýká Lukáš Šťastný. Pozor však, abyste to nepřehnali a přemírou hnojiva rostliny takzvaně nespálili.

Nezastřihli jste živé ploty na podzim? Udělejte to nyní. Totéž platí o většině ostatních rostlin, včetně trvalek nebo keřů (jen keře kvetoucí časně na jaře, například kalinu, jasmín, vilín, stříhejte až po odkvětu). Někdy prospěje radikální řez, jindy odstraňování nejstarších větví.

Okrasné trávy se řežou podle druhu, některé na podzim, jiné na jaře. Nicméně vždy je lepší provést opatrný řez na jaře (zbavit rostlinu zaschlých částí) než vůbec žádný. Stihnete i jarní řez růží. Jak na to se dozvíte v tomto článku: Speciál o pěstování růží: Teď už vše zvládnete na jedničku!

„Z ovocných stromků bych aktuálně doporučoval řez maximálně peckovin, ostatní druhy, například jádroviny, se řežou dříve z jara, stejně tak ovocné keře,“ upozorňuje Lukáš Šťastný.

A pokud jste někde přehlédli zlomenou větev, odstraňte ji. Menší rány mnohdy netřeba ošetřovat; míza ze stromů je zacelí. Ještě zkontrolujte, zda stromy nemají praskliny.

Když země není zmrzlá a venkovní teplota stoupá nahoru, dá se vysazovat převážná část trvalek, keřů i stromů. Bez ohledu na to, zda jde o rostliny prostokořenné, v balu nebo kontejneru. U letniček samozřejmě s výsadbou počkejte, na ně přijde řada nejdříve za měsíc (po zmrzlých).

Stejně tak je ještě čas na letnění středomořských a dalších rostlin pěstovaných v nádobách, které nejsou mrazuvzdorné. Na zahradu či terasu se přenášejí rovněž ve druhé polovině května.

A jak probouzíte po zimě svou zahrádku vy?