Článek
Blbou náladu má občas každý. A ke konci zimy, kdy už náš organismus trpí nedostatkem slunečních paprsků a vitaminů, se dost často přihlásí i jarní únava. Jenže obě tyto „banality“ se dají velmi lehce zaměnit s mnohem závažnějšími psychickými problémy. „Asi největším rizikem je záměna s depresí, protože depresivní porucha, hlavně ve své středně těžké a těžké formě, je vlastně smrtelným onemocněním. Když dotyčný nevyhledá pomoc, často to končí i sebevraždou,“ varuje psychiatr Martin Hollý. Dalšími poruchami, které si lze takto splést, je syndrom vyhoření nebo chronický únavový syndrom.
Jarní únava, nebo deprese?
Na první pohled se může zdát, že příznaky mají jarní únava a deprese stejné. Ovšem na rozdíl od deprese není jarní únava diagnózou, je to v podstatě normální a běžná reakce organismu na dlouhou zimu, nedostatek světla, pohybu, čerstvého vzduchu a vitaminů.
Naopak deprese je vážné onemocnění, které neovlivňuje jen náladu, ale i myšlení, chování a fyzický stav. „Hlavním příznakem typické deprese je smutná nebo prázdná nálada, která nemá zjevný důvod, anebo je vzhledem k životním událostem nepřiměřená. Typický je také narušený spánek a změna chuti k jídlu, ztráta sexuální touhy,“ popisuje Martin Hollý nejzjevnější příznaky deprese. Ta je podle něj jistým způsobem nemocí vůle a radosti. „Proto jsou často lidé postižení depresí označováni za líné, což je bohužel největší chyba, které se okolí nemocného může dopustit,“ upřesňuje Martin Hollý.
Deprese ovlivňuje nejen psychický, ale i fyzický stavFoto: Thinkstock
Navíc je velmi důležité, že u depresí trvají příznaky déle než 14 dní! Naopak u jarní únavy by mělo vše zhruba do dvou týdnů odeznít. Stačí jen tělu dodat potřebné vitaminy (především vitamin C), dopřát mu trochu pohybu a sluníčka a tepla, třeba víkendem na horách či saunou.
Ovšem u deprese je řešení mnohem náročnější a neobejde se bez lékařské pomoci. „Léčba spočívá v kombinaci psychoterapie a užívání antidepresiv. U nejtěžších forem deprese používáme elektrokonvulzivní terapie, laicky elektrošoky. Je to nejúčinnější léčba,“ popisuje MUDr. Martin Hollý. Nejdůležitější je ale nestydět se a odbornou pomoc skutečně vyhledat. Nejen tělo může být nemocné, stejně tak může ochořet i duše.
Kam jít:V případě podezření na deprese navštivte psychiatra. Lepší je za ním zajít zbytečně než pozdě!
Blbá nálada, nebo vyhoření?
Syndrom vyhoření neboli Burn-out je opět diagnóza, která má jasné příčiny i příznaky. „Vyhoření je psychický stav charakterizovaný prožitkem vyčerpání. Má řadu příznaků v oblasti psychické, fyzické i sociální. Klíčové je emoční vyčerpání, pocit ,myšlenkového' opotřebení a celková únava,“ říká Martin Hollý.
Navíc vyhoření lze zaměnit nejen za jarní únavu či obyčejnou špatnou náladu, ale některé příznaky se shodují s příznaky deprese. Lidé se syndromem vyhoření jsou popudliví, mají pocity bezmoci, nechuť k čemukoli, špatně spí, nemají chuť k jídlu a velmi snadno se unaví. Od deprese a běžné únavy se ovšem vyhoření liší především tím, že je omezeno především na oblast práce. Veškeré pochybnosti, špatné myšlenky a smutky se vztahují k práci. Mezi nejvíce ohrožené patří lidé, kteří pracují s jinými lidmi, a jejich práce je natolik náročná, že nemají příliš času na sebe a na své blízké. Patří mezi ně například lékaři, zdravotní sestřičky, vysocí manažeři, kteří mají pod sebou podřízené, pedagogové. Varovnými signály je až euforické nadšení z práce, neschopnost vzít si volno, neschopnost říci „ne“ a neustálé přijímání dalších a dalších úkolů.
V případě vyhoření je léčbou v podstatě prevence, která spočívá v pravidelném odpočinku, dovolených a také adekvátním času stráveném mimo zaměstnání a s lidmi, kteří nemají s prací nic společného.
Kam jít:Minimálně zajděte za psychoterapeutem, v těžších případech za psychiatrem.
Únavový syndrom, nebo jen únava?
Chronický únavový syndrom (benigní myalgická encefalomyelitida) se dá minimálně ve svém počátku lehce splést s běžnou únavou, nebo s nachlazením či angínou. Je totiž spojený se zvýšenou tělesnou teplotou a hlavním příznakem je únava, která nemá žádnou návaznost na nějakou velkou fyzickou zátěž. Ovšem chronický únavový syndrom nezmizí během pár dnů či týdnů, jde o stav, který trvá déle než půl roku.
O příčinách jeho vzniku se toho moc neví, nejčastěji se mluví o slabé imunitě. Stejně komplikovaná je i jeho léčba, protože lékaři doposud nenašli žádný vyloženě účinný způsob.
Kam jít:První cesta by měla vést za praktickým lékařem, který vás nasměruje na potřebná vyšetření.
A co vy? Jak bojujete se špatnou náladou? Máte zkušenosti s vážnějšími psychickými problémy? Zapojte se do diskuse pod článkem, určitě ostatním pomůžete.
