Hlavní obsah

Jarmila Vedralová: Češi patří k největším pijákům Evropy

Foto: Ondřej Pýcha

Foto: Ondřej Pýcha

Společenská nutnost. I tak se dá vnímat konzumace alkoholu v České republice. Jak se jeho spotřeba zvýšila v celostátním lockdownu, proč ho pijí i děti a které návykové látky patří mezi nejužívanější? O tom všem jsme si povídali s ředitelkou vládního Odboru protidrogové politiky Jarmilou Vedralovou (44).

Článek

Byla v týmu, který se zasadil se o zákaz kouření v restauracích, a přestože závislých na nikotinu poslední dobou prokazatelně ubývá, na trhu se objevují nové technologie, které nejsou zcela bez rizika. Jarmila Vedralová si i nadále stojí za tím, že prevence je velmi důležitá a nemá se podceňovat. Jaká je její práce a povede se jí snížit vznik závislostí?

Pití alkoholu je v České republice považováno v podstatě za normální. Jak si vedeme oproti ostatním státům v Evropě? 

Bohužel patříme dlouhodobě na přední místa spotřeby alkoholu v EU. Podle posledního výzkumu NAUTA (Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu v České republice, pozn.red.) činila celková spotřeba alkoholu v roce 2020 osm litrů čistého alkoholu na osobu, což je nejvyšší za poslední tři roky.

Má na to nějaký vliv pandemie? Čekala bych, že spotřeba alkoholu naopak klesne, když byly většinu roku zavřené bary i restaurace… 

Bary a restaurace sice zavřené byly, alkohol byl ale dostupný v obchodech. V zmíněném průzkumu udávalo téměř dvacet procent respondentů, že pijí denně, případně obden. Ve srovnání s rokem 2019 jde o hodnotu vyšší o 2,4 procentního bodu.

A co mladiství, podepsal se minulý rok na jejich rizikovém chování? 

Mladí lidé, kteří vykazovali rizikové chování i před pandemií, se v době mimořádných opatření obrátili více než k jiným drogám zpět k alkoholu, vzhledem k jeho obecné dostupnosti. Právě všeobecná dostupnost alkoholu, jeho nízké ceny v porovnání s cenami v Evropě a fakt, že je jeho konzumace v Česku velmi populární a stále ještě brána téměř jako společenská nutnost, nepomáhají snaze o snižování spotřeby alkoholu.

I když myslím, že částečně už ke změně dochází. Je to určitě běh na dlouhou trať, ale věřím, že podobně jako se během posledních desítek let podařilo snížit kouření, podaří se to časem u nás i s alkoholem.

Foto: Ondřej Pýcha

Ve funkci ředitelky vládního Odboru protidrogové politiky je Jarmila Vedralová od roku 2018. Kromě závislostí na návykových látkách se zabývá také gamblerstvím a závislostmi na technologiích a internetu Foto: Ondřej Pýcha

Myslíte si, že je zapotřebí větší osvěta, co se týče alkoholových závislostí? 

Osvěta a prevence rizikového chování je podle mého názoru ještě potřebnější než kdykoliv dřív.

Jak by měla taková osvěta vypadat? 

Je potřeba prevence na školách, velmi důležité je posílení rodičovské zodpovědnosti, posilování zdravotní gramotnosti u dospělých, více informací o zdravotních rizicích na obalech alkoholových nápojů, regulace reklamy na alkohol a další věci.

Máme tedy očekávat, že v budoucnosti už neuvidíme v televizi reklamu na alkohol a lahve budou polepeny varováním od Ministerstva zdravotnictví, stejně jako je tomu u tabákových výrobků? 

Nejednáme o úplném zákazu, ale o určité regulaci, ať už obsahu nebo četnosti. Co se týká balení alkoholických nápojů, tak by se jednalo o piktogramy. Už nyní je můžeme vidět na některých alkoholických nápojích, ale zatím je to dobrovolné a je na každém výrobci, zda ho na obalu uvede.

Každý rok se koná akce Suchý únor. Její účastníci nepijí alkohol celý měsíc. Má podle vás nějaký přínos? 

Akci sleduji a podporuji už od jejího vzniku. Jde o sympatickou občanskou aktivitu, která bezvadně doplňuje mozaiku různých druhů programů zaměřených na zvyšování povědomí o rizicích alkoholu. A jsem moc ráda, že se každoročně zvyšuje její dosah. Mnoho lidí už Suchý únor vnímá jako pravidelnou výzvu, která je čeká po vánočním a novoročním konzumování alkoholu.

Zajímalo by mě, zdali se alkoholu ze zásady vyhýbáte? 

Nejsem abstinent, alkohol si někdy také dám, ať už je to rodinná oslava nebo při setkáních s kamarády. Většinou se jedná o skleničku vína.

Říkala jste, že počty kuřáků se u nás snižují, což je skvělé. Přesto mi přijde, že elektronické cigarety či zahřívací tabák jsou velkým hitem. Lákají tyto produkty mladistvé? 

Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách loni ukázala pokračující pokles užívání návykových látek u české mládeže, včetně jeho rizikových forem. A to se týká právě i kouření. Dnešní šestnáctiletí kouří mnohem méně, než tomu bylo v polovině 90. let minulého století. Výsledky studie však ukázaly na nové fenomény, o kterých mluvíte. Elektronické cigarety (bez ohledu na to, zda obsahovaly nikotin, nebo ne) vyzkoušelo alespoň jednou v životě více studentů než těch, co uvedli kouření klasických cigaret. Tyto alternativní tabákové výrobky často jejich výrobci označují za poměrně nerizikové a intenzivně je propagují zejména na sociálních sítích.

Foto: Ondřej Pýcha

Klesající trend v míře kouření, užívání alkoholu i nelegálních drog mezi dospívajícími je znatelný. Jarmila Vedralová si je ale vědoma toho, že stále máme co zlepšovatFoto: Ondřej Pýcha

Což ale není úplně pravda. Jaká rizika představují? 

Jedno z významných rizik je vznik závislostí na nikotinu a akutně může hrozit i intoxikace. Dále pak obsahují různé příchutě a látky, které mohou mít negativní dopad na zdraví. Ano, nedochází k vdechování všech karcinogenů, které jsou přítomny v tabákovém kouři a dehtu. Na druhou stranu ale stále chybí dlouhodobé studie, které by hodnotily tyto relativně nové výrobky. A pokud se zaměřím na děti, tak těm by se do rukou tento výrobek vůbec dostat neměl, to bych ráda podotkla v první řadě.

Co vlastně bývá nejčastější příčinou toho, že se děti stanou závislé? 

Často jsou to špatné vztahy v rodině, horší výsledky a nespokojenost ve škole, křehčí psychické nastavení, rozchod s chlapcem či dívkou a další. No a pandemie a omezení sociálního kontaktu při lockdownu situaci zhoršily.

Máte dospívajícího syna, jak jste mu vysvětlila, aby se od návykových látek držel stranou? 

V první řadě nestraším, opakovaně mluvíme o rizicích jejich užívání. Mluvíme o negativních dopadech, jak na zdraví, tak obecně na všechny oblasti. Je potřeba si najít čas a s dítětem o těchto věcech otevřeně mluvit. Děti samozřejmě čtou mnohdy neobjektivní informace, tak je potřeba vysvětlit kdo a s jakým cílem tyto informace uvádí. Hodně důležité je tak z mého pohledu i to, aby si ty informace ověřilo a vědělo, které zdroje lze považovat za důvěryhodné.

Co si myslíte o názoru některých rodičů ,,Lepší, aby to zkusil doma pod dozorem, než někde jinde”?

Vím, že se to často říká, ale já s tím nemohu souhlasit. Rodiče mají dětem ukazovat směr v životě, být dětem jakýmsi vzorem a pomáhat rozvíjet osobní zodpovědnost u dítěte. Tedy vést dítě od malička k tomu, že alkohol se do osmnácti let nepije, kouření je nezdravé a drogy se neberou. Neznamená to, že si dítě nezkusí s kamarády dát pivo nebo cigaretu, ale bude mít v sobě od rodiny zakódovaný pocit, že to není správně.

Foto: Ondřej Pýcha

Podle ředitelky je česká společnost k alkoholu velmi benevolentní, a když se rozhlédnete kolem sebe, zřejmě jí dáte za pravdu Foto: Ondřej Pýcha

Když už jsme u těch drog, jaké jsou v naší společnosti nejvyhledávanější ? 

Nejčastěji užitou nelegální drogou byly podle průzkumů z roku 2019 konopné látky (kolem čtvrtiny z nich), následované extází (cca 5 %) a halucinogenními houbami (5 %), pervitinem (1,9 %) a kokainem (1,7 %). Ostatní nelegální drogy užilo 1,5 % populace nebo méně.

Co byste v oblasti protidrogové politiky ráda prosadila a na čem momentálně pracujete? 

Velmi intenzivně pracuji na posílení právě primární prevence rizikového chování, rozpohybovat celou tuto oblast ještě víc. Dostat do škol kvalitní programy a obecně snížit výskyt závislostního chování v ČR. Usiluji také o rozšíření počtu služeb pro osoby se závislostí, které nám stále chybí.

Které to jsou?

Asi nejvíc je potřeba vznik nových adiktologických ambulancí, a to i pro děti. Tak, aby byla tato specifická péče dostupnější. Systém financování adiktologických služeb také není úplně dobře ukotvený. Malé kroky se nám již podařily, ale systémově stále nejsme hotoví.

Mohla byste nám přiblížit, jaké kroky vás posunuly k cíli?

Došlo k částečné, ale významné centralizaci finančních prostředků určených pro poskytovatele adiktologických služeb, což významně snížilo náklady na administraci projektů a finance tak mohou být víc směřovány do přímé péče. Podařilo se navýšit počet smluvních vztahů poskytovatelů adiktologické péče se zdravotními pojišťovnami. Odborné společnosti připravily nové výkony pro úhradu ze zdravotního pojištění a schválila se koncepce krajských zdravotních adiktologických ambulancí.

Foto: Ondřej Pýcha

Abstinentkou Jarmila Vedralová není, příležitostně si na rodinných oslavách dopřeje sklenku vína Foto: Ondřej Pýcha

A na co jste ve své kariéře nejvíce pyšná? 

Pokud mám vybrat jednu věc, tak asi nejvíc na zákon, který přinesl zákaz kouření v restauracích. To bylo desetileté snažení a stovky hodin přípravy, obhajoby a vysvětlování.

Během studií jste pracovala i jako zdravotnická záchranářka, vzpomenete si někdy na toto období? 

Určitě a ráda. Každá práce, kterou jsem si prošla, mi něco dala a tady jsem získala poměrně významnou odolnost vůči stresu, resp. naučila se reagovat i v krizových situacích s chladnou hlavou.

To se ve vašem povolání bezpochyby hodí. Prozraďte nám závěrem ještě, jak nejraději trávíte čas, když zrovna nebojujete proti návykovým látkám a závislostem ve společnosti?

Volný čas nejraději trávím procházkou v přírodě. Pokud to nejde, tak určitě dobrým filmem nebo vymyslím nějaké rekreační sportování. A hlavně snažím vypnout z tzv. režimu online.

Načítám