Jana (26): Přestala jíst hranolky a za půl roku má 16 kilo dole!

Dneska by se Jana (26) se svou figurou klidně mohla vyjímat na obálce časopisu Sports Illustrated. Má postavičku jako ze žurnálu a nadšení do sportu z ní přímo čiší. Těžko věřit tomu, že je to vlastně jen pár měsíců, co bylo všechno úplně jinak.

Ke kompletní změně životního stylu se Jana rozhodla v únoru, neboť chtěla zhubnout do červencové dovolené v Asii. Na začátku své cesty vážila při svých 172 centimetrch 77 kilo. Svůj jídelníček ale neozdravovala pomalu, postupně. Ponořila se do toho ze dne na den. A tělo se do ukázkových křivek začalo tvarovat obdivuhodnou rychlostí. Váhy 61 kilo dosáhla během půl roku.

„Šlo to tak rychle asi i proto, že jsem nikdy předtím žádnou dietu nedržela ani jsem vůbec necvičila. 26 let jsem žila na hranolkách, pizzách, hamburgerech, bílém a sladkém pečivu a tak podobně. Největší závislostí pro mě ale byly právě hranolky. Ty jsem jedla každý den, někdy i víckrát. Klidně jsem si dala k obědu i večeři hranolky s tatarkou,“ popisuje Jana, obchodní manažerka z Prahy.

Stejně, jak byl její jídelníček vzdálený racionálnímu stravování, tak nerozuměla ani tomu, jak proboha někdo může milovat cvičení?! „Ty lidi jsem nikdy moc nechápala, sport byl pro mě jednoduše fuj :),“ podotýká dnes již nadšená sportovkyně.

V únoru ale padlo rozhodnutí, že s touhle životosprávou musí být konec. „Jedla jsem fakt nezdravě a z přemíry toho hnusného jídla jsem byla často i dost unavená. Navíc byl tak akorát čas, abych ještě stihla zhubnout do dovolené,“ vypráví Jana.

Svůj jídelníček změnila ráz na ráz, a to skutečně diametrálně. „Předtím jsem jedla ke snídani třeba tři bílé rohlíky s máslem, sýrem nebo nějaké sladké čokoládové pečivo. K obědu jsem si dala nějaké jídlo fast food stylu. Odpoledne jsem buď nejedla vůbec, nebo si šla koupit v práci něco do automatu, třeba bagetu, snickersku. Večer jsem si dala často zase nějaké smažené jídlo. Neměla jsem ale ani problém si třeba v jedenáct večer objednat pizzu,“ popisuje Jana svoje dřívější stravování.

Pravidelně cvičit Jana začala asi měsíc po tom, co už se držela zdravého jídelníčku. „Začalo to tím, že se mě kolegyně z práce zeptala, jestli bych s ní nešla do 30denní výzvy na zadek a břicho,“ vypráví. Jak už to u tohohle fitness trendu bývá, může přinést to dobré i to špatné. Janě přinesl obojí.

Výzvy spočívají v tom, že měsíc cvičíte jednu cvičební sestavu s tím, že první den děláte jen malý počet opakování jednotlivých cviků. Zato poslední den už je to extrém. „Vydržela jsem to asi dva nebo tři týdny. To už jsem dělala asi 130 dřepů za den. Jenže pak mi prasklo v koleně a skončila jsem s ním v nemocnici, kde mi z něj museli pumpovat vodu,“ říká Jana.

Následujících deset dní nemohla cvičit, přesto ale nevzpomíná na výzvu negativně. Právě díky ní se vrhla do aktivního pohybu. „Pak už jsem byla opatrnější. Načetla jsem si nějaké články, abych se vyvarovala chyb. Teď cvičím šestkrát týdně a je to super,“ povídá dnes již zarytá sportovkyně. Chodí třikrát týdně do posilovny, hraje squash, navštěvuje kruhové tréninky, běhá a ráda si zacvičí i doma.

A jak se jí povedlo se tak rychle přeprogramovat? „To ty výsledky. Jakmile jsem si po třech měsících začala všímat změn, a nejen já, i kamarádi a známí, tak mě to motivovalo jít dál. Navíc kdysi jsem se fakt často necítila dobře, teď jsem méně unavená a mám ze sebe mnohem lepší pocit,“ zakončuje vyprávění Jana.

Co na Janinu proměnu říkáte?