Jakou roli hraje pro imunitu věk nebo pohlaví

Imunitu si budujete celý život a ovlivňuje ji dlouhá řada faktorů. Je to důmyslný a komplikovaný systém, který u málokoho funguje neustále na sto procent. Naštěstí mu můžete v mnohém pomoci. Co všechno hraje roli?

Obranyschopnost má každý člověk do jisté míry vrozenou, ovšem tento základ je pro skutečné přežití ve světě plném nástrah nedostatečný a je potřeba ho postupně posilovat a dotvářet. Novorozenci tak patří z hlediska imunity mezi nejzranitelnější skupiny, s většinou mikroorganismů se potřebují teprve pozvolna setkat a vybudovat si protilátky. Nejintenzivněji tento proces probíhá do tří let, ale imunita se vyvíjí až do deseti let věku.

„Dětská imunita je mladá, rychle reagující, na druhé straně je však nezkušená. To znamená, že s většinou nemocí se setkává poprvé a některá onemocnění jí mohou dát více zabrat, neboť ještě na ně nezná vhodnou odpověď,“ vysvětluje Adrián Doboly z biotechnologické společnosti Natures. Řešením však není dezinfikovat celé okolí potomka. „Pokud jsou děti vychovávány ve sterilním prostředí, imunitní buňky se nemají jak naučit bojovat s onemocněními, což se později projeví na zvýšené náchylnosti k onemocnění,“ varuje odborník.

V dospělosti už je člověk na nápor cizorodých organismů vybaven lépe. Jenže ne navždy. Tělo stárne a stejně jako slábnou fyzické síly i výkon, slábne i obranyschopnost. Tento proces začíná překvapivě brzy, již kolem čtyřicítky. „S přibývajícím věkem například klesá produkce B- a T-lymfocytů v kostní dřeni. Kolem čtyřicátého roku také již v podstatě nefunguje brzlík, v němž T-lymfocyty dozrávají. Imunitní systém navíc vzhledem ke svému opotřebení hůře rozlišuje mezi vlastními a cizími buňkami, proto jsou u starších lidí běžnější autoimunitní onemocnění,“ vysvětluje celostní lékař Bohumil Ždichynec.

Po 65. roce života je řada lidí, i s ohledem na životní styl, zranitelná podobně jako několikaměsíční dítě. V těle ubývá množství protilátek i pro imunitu nezbytných bílých krvinek, jejich reakce na vetřelce se navíc zpomalují. Obranyschopnost ve stáří může být snížena také v důsledku chronických nemocí, jako je cukrovka II. typu nebo hypertenze. Důležité je nevzdávat se pravidelného pohybu, kvalitní stravy a dostatku spánku. Imunitu pomohou podpořit také doplňky stravy, zejména antioxidanty, betaglukany, probiotika, prebiotika, zinek, selen a vitaminy A, C a D.

V boji s nemocemi rovnoprávnost neexistuje. Podle imunologických výzkumů jsou na tom z hlediska infekčních chorob lépe ženy – a platí to i pro respirační nemoci, jako je chřipka nebo aktuální covid-19. Roli hraje pravděpodobně vyšší hladina estrogenu i dvojí chromozom X. Vidět je to například v těhotenství, kdy musejí být nastávající matky schopné uchránit plod, který v nich přežívá, proto je ženská imunita v boji s infekcí rychlejší a účinnější.

Co by se mohlo zdát jako výhra, se ale může obrátit i v nevýhodu. Někdy totiž imunitní systém bojuje i s tím, s čím by neměl. Proto je u žen bohužel vyšší počet případů autoimunitních onemocnění, jako je revmatoidní artritida, roztroušená skleróza nebo lupus.

Člověk v produktivním věku je na tom z hlediska imunity lépe než malé děti a senioři. Pokud se ovšem ke svému tělu chová dobře. Workoholismus, stres, kouření, konzumace alkoholu, nedostatek pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu a nevhodně složená strava totiž znamenají velké minusové body.

Znáte geniální lék na imunitu? Jsou to obyčejné cibulové slupky!