Článek
Selhání srdce může vzniknout náhle (akutní), nebo se rozvíjí pozvolna (chronické). Prvním příznakem bývá zvýšená únava, dušnost, nejprve při námaze, poté i v klidu. Přidat se mohou otoky dolních končetin dané neschopností srdce přepumpovat krev.
„Zároveň dochází k rychlému vzestupu hmotnosti, klidně 1–2 kilogramy za den, což je hmotnost nepřepumpované tekutiny,“ vysvětluje doktorka Marie Skalská, zakladatelka a lektorka Pro Fit Institutu.
Nejčastější příčinou srdečního selhání jsou onemocnění, která úzce souvisí s nevhodným životní stylem, zejména s kouřením, obezitou a nedostatkem pohybu. Která jsou ta nejčastější?
1. Kornatění tepen (ateroskleróza)
Usazování cholesterolu, krevních buněk a dalších částic ve stěně srdečních tepen vede k tvorbě aterosklerotického plátu, který zužuje průtok tepny.
„Tou pak proudí nižší množství krve a dochází k nedokrevnosti srdečního svalu neboli ischemii. Projevuje se bolestí na hrudi, která vystřeluje do okolí (anginou pectoris) nebo dušností,“ popisuje doktor Ivo Skalský, přednosta kardiocentra Nemocnice na Homolce. Nejzávažnějším následkem je úplné ucpání tepny, které se projeví jako infarkt srdečního svalu.
2. Vysoký krevní tlak (hypertenze)
Neléčená hypertenze je častým rizikovým faktorem pro rozvoj srdečního selhání. Pokud je totiž tlak v cévách příliš vysoký, musí srdce krev pumpovat usilovněji, což jej zatěžuje. Důsledkem toho se jeho komory časem zvětšují, jejich stěna se zbytňuje a poté selhávají. Optimální hodnoty krevního tlaku jsou do 120/80, rizikové od 130/85.
3. Chlopenní vady
Problémy se srdečními chlopněmi mohou být způsobeny onemocněním, vrozenou srdeční vadou nebo infekcí (endokarditida).
„Když je chlopeň vadou zúžená či naopak plně nedovírá, zůstává část krve nepřepumpovaná a dochází ke zvětšování srdečních komor, které postupně nadměrnou prací selhávají,“ objasňuje Ivo Skalský.
4. Onemocnění plic
Bolesti na srdci ale nemusí se srdcem nijak souviset. Například při některých plicních chorobách klade plicní tkáň plicním tepnám vyšší odpor a pravá srdeční komora tak musí pracovat pod vyšším tlakem. Kvůli tomu posléze selhává.
5. Cukrovka
Cukrovka urychluje proces aterosklerózy. Pacient s cukrovkou je tak ve stejném riziku, jako člověk, který již prodělal infarkt.
6. Obezita
Obezita je rizikovým faktorem aterosklerózy a cukrovky, které mohou způsobit infarkt, a zároveň je rizikem pro spánkovou apnoi – to je život ohrožující porucha spánku, která se často vyskytuje právě u obézních. Nemocným se během spánku zastavuje dech, během čehož je zásobení těla kyslíkem sníženo.
7. Infarkt myokardu
Když dojde k zablokování tepny, která dodává srdci krev, nastane infarkt. Přerušení dodávky kyslíku a živin z krve způsobuje odumírání srdečního svalu, což oslabuje jeho schopnost pumpovat krev. Jak probíhá léčba po infarktu, na co se připravit?
Neobvyklé důvody bolesti na srdci
Existují i další, méně běžné podmínky, které mohou vést k selhání srdce.
- Nízký počet červených krvinek (anémie) - Červené krvinky pomáhají srdci pracovat, protože přenášejí kyslík. Jejich nedostatek jej proto oslabuje.
- Nadměrná činnost štítné žlázy (hypertyreóza) - Zrychluje všechny tělesné pochody, včetně činnosti srdce.
- Abnormální srdeční rytmus (arytmie nebo dysrytmie) - Když srdce bije příliš rychle, pomalu nebo nepravidelně, nemusí být schopno pumpovat tolik krve, kolik tělo potřebuje.
Pokud jde o srdce, věk není jen číslo. Které chyby mohou po čtyřicítce vyřadit srdce z provozu?