Jaké důsledky může mít dlouhotrvající vysoký tlak?

Jak se pozná vysoký krevní tlak (= hypertenze)? Když lékař nejméně při dvou samostatných vyšetřeních naměří tlak vyšší než 140/90 mm Hg. V Česku jím trpí zhruba 40 % obyvatel mezi 25 a 64 lety.

Příčin může být mnoho – od nemocí ledvin přes vrozené vady srdce až po syndrom spánkové apnoe. Vliv na krevní tlak může mít i životospráva – stres, nedostatek pohybu, alkohol, kouření i nadbytek kofeinu. „U většiny lidí však důvod nenacházíme, jedná se pak o esenciální hypertenzi, tedy bez nalezené příčiny,“ doplňuje Marie Bourne, lékařka z Global Assistance. Ať už je ovšem příčina jakákoliv, vždy se jedná o vážný problém: důsledky hypertenze mohou být smrtelné. Co všechno zvýšený tlak způsobuje?

Stěny tepen vlivem dlouhotrvajícího vysokého tlaku postupně zesilují a jejich průměr, kudy teče krev, se zužuje. Hypertenze také zhoršuje rozvoj tepenných výdutí (= aneurysmat), což je nebezpečné vyboulení tepny v jednom místě. Příčin vzniku výdutí je víc, ovšem často k nim dochází, je-li stěna tepny poškozená například právě vysokým tlakem, kouřením či aterosklerózou.

Aneurysma se tvoří dlouho a často bez příznaků, a pokud praskne, okolní tkáně se zaplaví krví a způsobí kolaps: například prasklé aneurysma aorty je smrtelné z 80 %. „Aneurysma mozkových tepen zase může vést ke smrtelnému krvácení do mozku a poškození jeho tkáně,“ říká internistka a systemická terapeutka Kateřina Cajthamlová.

Jak už bylo řečeno, pod neustále zvýšeným tlakem krve tepny zesilují a zužují se, a proto musí srdce pumpovat silněji, aby okysličenou krev dostalo do všech tkání. Zvýšená námaha časem způsobí, že srdce začne nezdravě růst a dochází k rozšiřování komor. Pumpování krve je potom náročnější a může vyústit v srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici.

Zúžené tepny nepustí do mozku tolik okysličené krve, kolik je potřeba, což se v dlouhodobém horizontu může projevit potížemi s pamětí a zvýšeným rizikem demence.

Dlouhodobé zvýšení krevního tlaku zhoršuje prokrvení ledvin a narušuje jejich filtrační funkci. „Vlivem toho stoupá kreatinin, odpadní toxický produkt metabolismu bílkovin, hromadí se močovina, do moči mohou unikat bílkoviny,“ popisuje Kateřina Cajthamlová. Hromadění toxických produktů v těle může vést až k selhávání ledvin, což může dále postupovat k osteoporóze: když stoupá množství kyselin v krvi, pak se z kostí vyplavuje vápník a uniká z těla ven močí.

Cévy narušené vysokým tlakem neohrožují jen srdce a mozek, ale také poškozují zrak, respektive sítnici. „Takové cévy sítnici krví buď nezásobují dostatečně, nebo zbytňují a mohou i krvácet – stejně jako u mozkových mrtvic,“ popisuje Kateřina Cajthamlová. Když tedy hypertenze poškodí cévy zásobující sítnici, hrozí oslepnutí nebo výpadky v zorném poli. Vlivem nedostatku okysličené krve se také zmenšuje a ztenčuje zrakový nerv, což rovněž vede k poruchám vidění.

Pro nápravu je zásadní úprava životosprávy, která ovšem není úplně jednoduchá: chce to přestat kouřit, méně solit, jíst a pít alkohol jen střídmě a také se pravidelně hýbat. Velice důležitá je i práce se stresem, tu může usnadnit třeba meditace či psychoterapie. „Pokud krevní tlak ani po zavedení těchto opatření neklesne pod danou hodnotu, přistupuje se k lékům a předepisujeme antihypertenziva,“ uzavírá Marie Bourne.

Jak vypadá život po infarktu?