Hlavní obsah

Jak založit skalku, šperk vaší zahrady? Máme základní rady!

Foto: Profimedia

Foto: Profimedia

Iluzi horské přírody v malém si můžete vytvořit i na své zahradě díky skalce. Poradíme vám, na co byste neměli zapomenout, než se pustíte do práce.

Článek

Základem je pečlivé plánování, tedy výběr místa i rostlin, vhodná zemina, kameny a rovněž předem myslete také na to, jak budete skalku udržovat, aby vám dělala jen radost.

1. Kde bude

Skalka se dá vybudovat jak ve svažitém terénu, tak na rovině – svah vytvoříte navážkou zeminy. „Skalku můžete opřít o plot nebo o zídku, případně ji vymodelovat v prostoru; až si zemina sedne, zabudujete do ní kameny. Ale dá se postupovat i opačně – nejprve upravit terén z kamenů a do mezer mezi nimi doplnit zeminu,“ vysvětluje zahradnice Miroslava Paclová ze společnosti Hortiservis. Kdybyste společně se skalkou uvažovali také o vybudování jezírka, zemina z jámy pro jezírko poslouží k modelaci skalky.

Foto: Zahrada-Ráj

Ukázka malé vrstevnaté skalky, jež je vytvořená z břidliceFoto: Zahrada-Ráj

Foto: Profimedia

Trávnička přímořská patří mezi oblíbené skalničkyFoto: Profimedia

2. Vhodná orientace

Za optimální se považuje orientace na východ nebo jih, ale skalka může vzniknout rovněž v polostinných místech. Což dále souvisí s výběrem vhodných rostlin. Slunce mají rády například lomikámen, netřesk, rozchodník, tařice, rozrazil, mateřídouška či kobercové floxy, polostín vyhovuje trávničce, zběhovci, dymnivce, prvosence, kandíku, ale třeba i hostě. Skalniček je mnoho, vybírejte rostliny s podobnými pěstebními nároky. A kupte si nejlépe už hotové.

Foto: Zahrada-Ráj

Na této stupňovité skalce z pískovce je použito více různých rostlin. Pokud plánujete podobnou, můžete si pak jednotlivé druhy označit názvy, stejně jako to udělal autor této skalkyFoto: Zahrada-Ráj

Foto: Profimedia

Další představitel osvědčených skalniček – lomikámen vždyživýFoto: Profimedia

3. Důležitá půda

Vhodná je spíše lehká zemina, těžká jílovitá půda vadí. Ale i ta se dá vylehčit například pískem nebo štěrkem. Nevadí, bude-li kamenitá. Při modelaci terénu myslete rovněž na určitý sklon (například na délku 50 cm se terén zvýší asi o 5 cm). Pak půdu odplevelte totálními herbicidy, vše vyčistěte a počkejte asi měsíc, až si zemina sedne.

Foto: Profimedia

Detailní pohled na květy netřeskuFoto: Profimedia

Foto: Fire Garden

Nízké floxy vás na jaře odmění záplavou květů, které můžou být v různých barvách: bílé, růžové či fialovéFoto: Fire Garden

4. Vybíráme kameny

Aby skalka vypadala přirozeně, používají se kameny z blízkého okolí. „Některé posbíráte třeba na poli nebo najdete v lese, a pokud je jich málo, dovezte si kameny z nejbližšího lomu,“ uvádí Miroslava Paclová. A dodává, že není pouze jediné správné pravidlo, jak s nimi naložit. Což záleží i na typu skalky. Někdy se část kamenů zasadí do země, jindy se zasadí všechny větší kusy, ale existují také skalky, na nichž jsou kameny navrstvené, a mezi větší se vysype štěrk. Určitě není od věci předem se poradit se zkušeným skalničkářem či zahradníkem, co je ve vašem případě nejlepší.

Kameny si nejprve rozložte „nanečisto“ a mezi nimi ponechte dostatek místa pro výsadbu. Myslete do budoucna; až se rostliny rozrostou, budou potřebovat více prostoru.

Foto: Zahrada-Ráj

Nově založená a částečně osázené skalka z opuky se na severní straně zahloubila do země, aby rostliny měly stálejší a chladnější klima. Jižní strana bude osázená teplomilnějšími skalničkamiFoto: Zahrada-Ráj

Foto: Profimedia

Častým osadníkem skalek se stává i voňavá mateřídouškaFoto: Profimedia

5. Údržba je důležitá

Malá skalka má být dobře dosažitelná ze všech stran, u větší si z kamenů vytvořte chodníček. „Na skalce je vidět každá nesrovnalost. Proto se musí často a důsledně plít, jinak by vzrostlý plevel vytěsnil drobnější rostliny. Počítejte s tím, že se plevel mezi kameny odstraňuje hůře, než jak jste zvyklí při odplevelování záhonů. Kdybyste nechali rozrůst třeba pýr, bršlici, pampelišku nebo svlačec, těžko je zlikvidujete – často se pak musí rozebrat kus skalky, abyste se jich zbavili,“ upozorňuje Miroslava Paclová.

Až se rostliny dobře uchytí a rozrostou, průběžně je upravujte. Například po odkvětu se musí zastřihnout. Dále kontrolujte, aby trsy neprorůstaly nevzhledně do sebe, větší skalničky nestínily těm menším a podobně.

Foto: Living in green

Výběr rostlin pro osazení skalky zahrnuje i velkou škálu polštářovitých trvalekFoto: Living in green

6. Trochu jinak

Kdo nemá moc místa, může si malou skalku vybudovat třeba v dřevěném korytu nebo v jiných nádobách. „Například pokud je součástí zahrady starý nevyužívaný betonový blok, jehož odstranění by bylo nákladné, je možné ho zasypat slabou vrstvičkou půdy a nechat porůst skalničkami,“ nabízí tip Julie Reicheltová z Fire Garden. Moderní alternativu představují také střešní zahrady, jež můžou pokrývat skalničky, či si nádech skalky lze vytvořit i v kopcovitém terénu u domu – z jedné strany rostliny ohraničí stavba, z druhé chodník.

A na své si dokonce přijdou lidé, kteří vůbec zahradu nemají, díky takzvaným aeráriím – miniaturním skleněným nádobám, v nichž se dají pěstovat i některé skalničky.

Foto: Ateliér zahradní architektury Flera

Ukázka skalkového porostu, který nemusí být přísně vázáný jen na skalku klasického typu s využitím kamenůFoto: Ateliér zahradní architektury Flera

Foto: Fire Garden

Skalničky jsou nenáročné na množství půdy, dařit se jim bude třeba i ve starém betonovém bloku, který posypete vrstvičkou zeminyFoto: Fire Garden

Foto: Zahrada na niti

Miniaturní, zato velmi půvabné a vhodné do bytu je takzvané aerárium, jež lze osadit například netřeskem a rozchodníkemFoto: Zahrada na niti

Načítám