Jak založit na jaře skalku?

Pro zakládání skalky je lepší podzim, protože navršená zemina a kameny si přes zimu sednou, a vy můžete s prvními jarními paprsky vysazovat skalničky a alpinky. Ale chybu neuděláte, ani když se do nového projektu pustíte na jaře. Naopak ve slunném, téměř letním počasí se kameny nebudou obalovat blátem a klouzat a práce vám půjde dobře od ruky.

Skalka se vlastně snaží vytvořit jakési miniaturní hory na vaší zahradě. A hory mívají atmosféru. Často jimi protékají divoké říčky nebo vodopády. Pro začátek si určitě vystačíte se třemi základními prvky skalek: kameny, zeminou a rostlinami.

Protože je každá zahrada jiná, a protože budete pracovat s kameny, z nichž každý kus je originál, smiřte se s tím, že i vaše skalka bude jedinečná. A to je velká výhoda. Inspiraci hledejte v přírodě, pozorujte, jak jsou kameny poskládány, aby působily přirozeně, jak si s nimi příroda samotná hraje.

Skalka by se neměla stát přehlídkou kamenů, jež jste porůznu nasbírali. Použijte jeden druh horniny, a to kvůli vzhledu i nárokům rostlin. Některým z nich vyžaduje spíše kyselý, jiným neutrální nebo bazický (vyvřelinový) podklad – v zahradnictví vám určitě poradí.

Skalky jsou velmi dobrou volbou pro zahrady s netypickým terénem – založit je můžete třeba v mírném svahu. Pokud máte klasickou rovnou zahradu, bude třeba vršit kameny i půdu, abyste vytvořili dojem stoupajícího terénu.

Klasické skalky oživí svahovité zahrady, v rovných zahradách zase vyniknou spárové skalky, které se poslední dobou těší velké oblibě. Staví se z plochých kamenů, jež se přirozeně dělí na pláty, například z břidlice. Rostliny se pak vysazují do spár mezi ně.

Ideální je místo, které je slunečné nebo poskytuje polostín. Při sestavování skalky pak myslete na členitost terénu, protože spáry, skuliny nebo kapsy tvořené z kamenů poskytnou rostlinám příjemné podmínky pro růst.

Založení skalky není jednodenní projekt. Aby byl výsledek úspěšný, měli byste postupovat osvědčeným způsobem. Místo, na němž budete skalku zakládat, zbavte drnů a řádně ho odplevelte. Ušetříte si tak spoustu práce s budoucím dobýváním kořenů pampelišek nebo pýru, které si vždy nějakým zázrakem cestu najdou. Základem skalky je 30 až 50 centimetrů silná vrstva drenáže, tedy drobných kamenů nebo štěrku. Je totiž důležité, abyste skalničkám zajistili odtok vody.

Do takto připraveného základu můžete začít zasazovat kameny. Nejlepší je, pokud použijete kámen typický pro vaši lokalitu. Když nemáte jinou možnost a nakoupíte kameny v kamenolomu, vytvořte alespoň některým patinu – skalka pak vypadá lépe – stačí kameny potřít levnějším vínem nebo bílým jogurtem, tím povzbudíte řasu, která patinu vytváří.

Aby skalka působila přirozeným dojmem, dejte si na zasazení kamenů záležet, ale nikoli přehnaně. Pravidelně rozmístěné kameny nepůsobí opravdově. Všimněte si, jak je skládá příroda – největší kameny bývají na úpatí svahu, zpravidla leží naplocho a neční do výšky.

Skalku můžete postavit jako celistvou řadu plochých kamenů, pohrát si s výčnělky, zajímavými solitéry a úlomky, jako by kamínky padaly ze skály. Vyrůstající kameny je třeba zapustit do země, nejlépe z jedné třetiny, abyste zajistili stabilitu. Myslete také na štěrbiny pro výsadbu rostlin. Nechte je širší, protože později zarostou.

Mezery a škvíry mezi kameny, do nichž budete skalničky vysazovat, zasypejte zeminou, ideálně ji pak pokryjte štěrkem z horniny, kterou jste použili. Skalka tak lépe vypadá a zároveň ochráníte půdu před vysycháním, přehříváním a odplavováním. U rozlehlejších skalek myslete na přístupové cestičky vybudované třeba z plochých kamenů.

Terén je připravený, můžete vysazovat. Skalniček a alpinek je mnoho druhů. Na slunná stanoviště vysazujte mateřídoušku, kobercové floxy, rozchodníky, netřesky nebo lomikámen. V polostínu se bude dobře dařit třeba dřípatce horské, zběhovci, kandíkům nebo prvosenkám. Vlhčí stanoviště ocení pryskyřník, hořec čínský nebo písečnice nachová.

S počtem druhů rostlin to na skalce nepřehánějte, budujte ji postupně. Trvalky můžete vysazovat od března do listopadu. Hlízovité a cibulovité rostliny se sázejí na podzim. Na skalku patří i dřeviny, třeba zakrslé keříčky nebo stromky, ty je nejlepší vysazovat mezi říjnem a dubnem.

V horkém létě skalku zavlažujte, nejlépe ráno nebo večer, aby rostliny nedostaly šok a z vody měly největší užitek. Většina skalniček pochází ze sušších horských oblastí, proto jim neuškodí, když občas zalít zapomenete.

K další údržbě skalky patří odstraňování plevele nebo doplňování kamenů, případně substrátu a štěrku. Pozor byste měli dát také na napadané listí, pod nímž se mohou rychle množit houby či plísně, které by skalničky ohrozily. Na zimu rostliny zakryjte chvojím, které je ochrání před holomrazy.

Už víte, jak bude vypadat vaše skalka?