Máte koženou sedačku? Víme, proč potřebujete dětské ubrousky, gumu a lihovku!

Péče o kožený nábytek naštěstí není nijak náročná. Stačí, když ho každý týden vyluxujete a přetřete vlhkým bavlněným hadříkem. Důkladnější očistnou kúru provádějte jednou za čtvrt roku.

Jestli chcete, aby váš kožený nábytek dlouho vydržel v té nejlepší kondici, měli byste mu vytvořit podmínky: optimální je vlhkost vzduchu 50 až 75 procent a teplota od 10 do 25 stupňů Celsia. Důležité je kůži průběžně chránit před popraskáním, lámáním a vyblednutím, proto by měl být nábytek alespoň půl metru od topení a neměly by na něj dopadat přímé sluneční paprsky. Kůži také nesvědčí tiskařská čerň, takže na ni neodkládejte noviny ani časopisy!

Upřednostňujete před komerčními chemickými přípravky, určenými k péči o kůži, raději čistidla vyrobená z domácích zdrojů? Pak pro vás máme pár vyzkoušených tipů. Pro všechny následující postupy platí stejná pravidla: ošetřený kožený povrch pokaždé důkladně setřete savým hadříkem, aby se odstranily případné zbytky čisticích surovin či směsí, a údržbu zásadně provádějte v dobře větrané místnosti.

Chcete se zbavit tmavých skvrn? Stačí je zlehka potřít houbičkou namočenou v terpentýnu (koupíte v drogeriích). Nezapomeňte si na práci nasadit gumové rukavice a pečlivě si prostudovat pokyny na obalu. Mastné skvrny zase odstraníte pomocí hadříku a mýdlové vody. Když fleky odolávají, nezoufejte – během pár dnů se určitě samy vstřebají.

K tomu, aby kůže na sedačce byla stále vláčná, poslouží vlhčené dětské ubrousky, které jsou napuštěné pleťovým mlékem. Ztracený lesk starožitnému koženému křeslu navrátíte, když ho párkrát potřete rozkrojenou cibulí. Nevíte, co si počít s jemnými oděrkami na koženém povrchu? Ty „zagumujete“ školní gumou na tužky a potom přeleštíte.

Co potřebujete: 100 ml technického lihu (koupíte v drogerii), 100 ml bílého (vinného) octa, 300 ml vody

Nejdříve důkladně promíchejte líh s octem a potom přidejte vodu. Do vzniklého roztoku namáčejte čistý bavlněný hadřík a krouživými pohyby jím kožený povrch přejíždějte.

Poté vše důkladně vysušte flanelovou utěrkou a nakonec kůži potřete tenkou vrstvou dětského olejíčku a nechte důkladně vsáknout (ideálně přes noc). Zabráníte tím jejímu vysychání a případnému popraskání.

Co potřebujete: 150 ml vody, 150 ml bílého octa, 10 ml čpavku (koupíte v drogerii), 100 ml olivového oleje  

Do směsi vody a octa za stálého míchání pomalu přilévejte roztok čpavku. Je to slabá žíravina, proto po celou dobu čištění používejte gumové rukavice a dbejte zvýšené opatrnosti. Samotný čpavek má štiplavý zápach, avšak po smíchání s octem vzniká nepáchnoucí směs (octan amonný).

Do vzniklého roztoku namočte houbičku, důkladně ji vyždímejte a potom s ní navlhčete část koženého čalounění. Do vlhké kůže vetřete pomocí kosmetického tamponu olivový olej (předem si ho nalijte do misky). Postup opakujte, dokud není ošetřená celá kožená plocha. Nechte působit přes noc.

Druhý den ráno kůži důkladně přeleštěte sepraným kouskem sametové látky.

Už zase se ostrým drápkům vašeho domácího mazlíčka podařilo „ozdobit“ koženou sedačku několika škrábanci? Naštěstí existuje snadná záchrana. Pořiďte si permanentní popisovač v barvě poškozené kůže. Neměl by být moc tlustý, protože by mohl způsobit nežádoucí „lemování“ rýhy, ani tenký – ten by mohl trhlinu ještě více prohloubit. Nejlepší je tedy středně silný.

Než se pustíte do opravy, raději zkontrolujte, zda má fix stejný barevný odstín jako kůže, a to na takovém místě čalounění, které není vidět (například zespodu). Potom opatrně „dobarvujte“ porušený povrch. Postupujte pomalu, abyste se trefili přesně do tvaru škrábance.

Hitem posledních let je takzvaná ekokůže, protože je levnější a měkčí než pravá kůže. Také ona však vyžaduje občasnou péči. Stačí jen naředit tekutý prací prostředek nebo aviváž na prádlo vodou v poměru 10 : 1. Do roztoku namáčejte hadřík a nábytek z ekokůže postupně zlehka otírejte.

Když někde objevíte stopy po propisce, zkuste ekokůži opatrně otřít vlhkým hadříkem s pár kapkami běžného vlasového šamponu. Pokaždé ekokůži ještě vytřete dosucha utěrkou z mikrovlákna.

Vzhledem k relativně dlouhé životnosti a příznivější ceně je hodně oblíbené také čalounění z koženky. To ale na rozdíl od kůže snadno tvrdne, a proto je i náchylnější k popraskání. Jestli chcete, aby vám i přesto koženka pár let vydržela, pak si jí musíte hledět.

Naštěstí vás to příliš nezatíží. Stačí, když ji přibližně jednou za čtrnáct dní otřete hadříkem navlhčeným vlažnou vodou nebo houbičkou namočenou v plnotučném mléce. I zde je důležité proceduru správně ukončit: koženkový povrch vytřít savým hadříkem dosucha.

Pomohly vám naše nápady? Možná se vám hodí také rady, jak se starat o semiš.