Jak vyjít s tím, koho nesnášíte?

Nepříjemným lidem se prostě někdy nevyhnete. Ale otázkou je, co při takovém setkání dělat. Musíte se přetvařovat, nebo smíte dotyčné poslat kamsi? Měla byste jejich chování brát s nadhledem, nebo jim ho vracet? Spolu s koučem z pražské Životní poradny Nikolou Šmorancovou vám poradíme, jak „srážku“ s protivnými lidmi přežít!

Máte pocit, že za ním jako naschvál chodí, když vy máte v plánu romantiku? Zdá se vám, že jsou pro vašeho muže přednější než vy a vztek se ve vás vaří, jen co o nich padne zmínka?

Kouč radí: „Zdravý vztah je schopný fungovat na bázi dohod. V klidu tedy vysvětlete partnerovi, že jeho přátele budete akceptovat, protože chápete, že je mu s nimi dobře, ale… Chce si je vodit po večerech domů? Pak ať zařídí dětem přespání u jejich kamarádů a vás na to včas upozorní, abyste si mohla naplánovat třeba dámskou jízdu. A nebojte se ze své blahosklonnosti vytěžit víc! Vymiňte si, že vy jeho přátele budete potkávat maximálně ve dveřích – a zabalte to klidně jako další ústupek (,miláčku, já vás tu nechám samotné – ať máte na ten fotbal klid'). Jeho přátelé vás začnou mít rádi, budou vás doma dávat za příklad, váš partner v sobě znovu objeví lásku a do ložnice vtrhne nová vlna vášně. To vše díky tomu, že mu kvůli kamarádům neuděláte scénu a budete rafinovaná!"

Drbou všechno a všechny včetně vás. Neustále „visí“ na telefonu, nedělají svou práci, lžou, snaží se vetřít šéfovi do přízně a manipulaci mají v malíčku. A s takovými si neumíte poradit?

Kouč radí:„Je pochopitelné, že nechcete být jako ony. Ale obstát v jejich blízkosti chce silný žaludek. Po dobrém to asi nepůjde – přesto jim zkuste nejprve navrhnout, že si soukromé telefonáty budete všechny vyřizovat až poté, co se ujistíte, že to nikoho neruší. Zahrňte se naoko mezi ně. Na jejich drby reagujte tak, aby neměly chuť se s vámi o ně dělit dál. Bez zájmu. Držte si je od těla, sebe v klidu, ale mějte se na pozoru. Pokud přitvrdí – můžete také. Co v nich vzbudit dojem, že drbou i o sobě navzájem? Jejich tmelem je domněnka, že drží při sobě. Když se jejich ,tým' rozpadne, nastane pravděpodobně klid.

A když ani tehdy ne… je tu vždycky šance obrátit se na šéfa s prosbou o ,přesazení'."

Zvědavé sousedky jsou všude. Stejně jako bezohlední kutilové, kteří o víkendu v sedm ráno řádí s vrtačkou. Nebo omladina toužící po hlučných mejdanech… Co s nimi?

Kouč radí: „Co se rušení nočního klidu týče, máte sice právo zavolat po desáté hodině večerní městskou policii, nicméně zkuste večírek přežít a ráno se v klidu se střízlivými sousedy domluvit. Jak? Chtějte příště předem vědět, že se něco chystá, abyste se podle toho mohla zařídit. Zákazy nedoporučuji – vy přece také čas od času máte doma oslavy! A můžete se domluvit, že vy i oni je ukončíte třeba kolem půlnoci. Co se zvědavých sousedek týče, podívejte se na ně z jiného úhlu. Často jsou osamělé, nemají se o koho starat, tak se starají o všechny. Berte je s nadhledem. Nebo je pozvěte sem tam na kafe – uvidíte, že z dotěrné sousedky může být nakonec náhradní babička pro vaše děti! A sousedé s vrtačkou v ruce? Možná byli celý život zvyklí vstávat v pět a neuvědomují si, že lidé kolem to mají jinak. A když vám to dělají naschvál a pokus o domluvu (vrtání ano, ale po desáté dopolední, prosím!) selhává, svolejte schůzi nájemníků či majitelů bytů, obraťte se na majitele bytu, v němž otrava žije, zkrátka nebojte se využít svých práv."

Ani tyhle lidi jste si do života asi nevybrala. Udělaly to vaše děti, které netušily, že kamarád má hysterickou maminku a tatínka-pedanta. Asi se nelze divit, že vám lezou na nervy, ale…

Kouč radí:„Zde je namístě se povznést a uvědomit si, jak přistupujete ke svým dětem vy. Jste hysterická? Omezujete je? Mají s vámi děti dost svobody? Máte na ně dost času? Pokud se sama vyhýbáte rodičovským prohřeškům, važte si toho, jak se svými dětmi vycházíte. Jak se chovají rodiče kamarádů vašich dětí, vám může být jedno. Kdo říká, že se s nimi musíte stýkat? A letmý pozdrav, když se potkáte před školní družinou… To zvládnete!"

Člověk by čekal, že když si vybrali práci, při níž se musejí stýkat s lidmi, budou milí. Ale jako by nám pro vztek někdo na místa ve veřejné správě či obchodech obsazoval mrzouty!

Kouč radí:„Ano, někteří lidé ve své práci ve veřejném sektoru vypadají, že jsou v ní za trest. Nemají totiž motivaci – jen stres, málo peněz, moře povinností… Nicméně i přesto jsou na svém místě pro to, aby pro vás něco udělali. Prodavačka vás má obsloužit, úředníci mají v rukou váš ,papírový život'. Rozhodně se tedy nenechávejte odradit nevstřícností. Trvejte na svém – ale s úsměvem a naznačeným pochopením pro jejich práci. Odcházet od přepážky na poště jen proto, že je tam nenaladěná ženština, není řešení. To vy ji platíte ze svých daní! A nepůjde-li to po dobrém, nechte si zavolat nadřízeného. Nejste v pozici někoho, kdo by se měl doprošovat nebo rezignovat na svá práva…"

Také máte skupinu lidí, kteří vám neustále pijí krev? Jaký je váš způsob, jak s nimi co možná nejlépe vycházet? Podělte se o to v diskusi pod článkem!