Článek
Kateřina má jednovaječné dvojče Lenku, a i když jsou dospělé, jejich pouto je nesmírně silné. Každý problém, ale i radost chtějí sdílet spolu. „Měly jsme krizi v pubertě. Každá jsme chodila za svojí partou a dělaly, že se neznáme. Trvalo to chvíli,“ popisuje Katka.
Ne jedno, ale hned dvě miminka si donesete z porodnice. Znamená to sice dvojnásobnou porci práce, ale také radosti. Máte ale vychovávat tým, nebo každé zvlášť?
Jedno-, nebo dvojvaječná?
Gabriela Vítková z Centra pomoci rodinám s vícerčaty upozorňuje, že základem toho, jak k výchově přistupovat, je to, o jaká dvojčata jde. „U dvojvaječných dvojčat, zvlášť u párů rodiče většinou tento problém ani nenapadne. Děti jdou přirozeně každé svou cestou,“ poznamenává Gabriela Vítková.
A ani v případě dvojvaječných dvojčat stejného pohlaví nejsou děti vzájemnou kopií, mají jiná nadání, potřeby i povahy. „Důležité je trávit aspoň trošku času s každým dítětem zvlášť, aby měli rodiče možnost uvědomit si, že jejich děti jsou opravdu individuality,“ doplňuje Gabriela Vítková.
Vztah mazi dvojčaty je unikátní. Jedno ví, co si myslí druhéFoto: Thinkstock
Nejsložitější je tak podle ní výchova jednovaječných dvojčat. Ta mají velmi podobný pohled na svět, podobná nadání a často chtějí být stále spolu. Rodiče by ale ideálně měli jejich pouto respektovat, ale zároveň i podporovat individualitu. „Jak se objeví něco, co jedno dítě baví a druhé ne, je dobré chytit se toho. V těchto chvílích si děti uvědomují, že se liší. S různými zájmy přicházejí i různí přátelé a přirozené oddělení,“ říká Gabriela Vítková.
Podobně to vidí i Klára Vítková Rulíková, ředitelka Klubu dvojčat a vícerčat o. p. s.: „Je dobře, aby alespoň párkrát denně mluvili rodiče na každé dítě zvlášť, aby je oslovovali jménem, aby s nimi hovořili ,z očí do očí'.“
Dvojčata od sebe netrhejte
Zároveň ale radí, aby rodiče nechtěli z dvojčat udělat dvě samostatné jednotky za každou cenu. „Jsou-li na sobě dvojčata extrémně závislá, není řešením násilně je od sebe ,trhat'.
Dobré je, pokud rodiče mají možnost, děti už odmala učit, že mohou být od sebe oddělena na pár hodin a zase se k sobě vrátí, například jedno jde s tatínkem na nákup, druhé mamince pomáhá doma. Rodiče by si měli uvědomit, že mezi dvojčaty je nejsilnější pouto, jaké může být, a násilné přetržení tohoto pouta jim může ublížit,“ doplňuje Klára Vítková Rulíková.
V pubertě může dojít mezi dětmi k dočasným konfliktům, u dvojčat se ale rychle vše navrací k původnímu vztahu plnému vzájemného porozuměníFoto: Thinkstock
Zapomeňte třeba na to, že dvojčata přihlásíte každé na jiný tábor nebo do základní školy jen proto, aby každé bylo samo za sebe. Udělat to můžete, ale jen po poradě s dětmi. „Chce to, aby rodiče se svými dětmi mluvili, aby se jich ptali, zda chtějí být rozděleny nebo spolu,“ zdůrazňuje Klára Vítková Rulíková. Násilné rozdělení může oblížit i běžným sourozencům, co teprve dvojčatům!
Silnější než manželství
Gabriela Vítková poznamenává, že popsat unikátní vztah mezi jednovaječnými dvojčaty nedovedou často ani ta dospělá. „Vztah jednovaječných dvojčat je většinou úplně jiný, než je vztah normálních sourozenců. Je to asi tak, že máte někoho, kdo vás zná nejméně tak dobře, jako se znáte sami. Je to velmi specifický vztah i v tom, že máte kolem sebe stále někoho, s kým vás celý svět srovnává, ale zase je pořád po ruce někdo, kdo vám rozumí,“ snaží se popsat pocity Gabriela Vítková.
„Pouto mezi jednovaječnými dvojčaty je to naprosto nejsilnější, jaké existuje, a ani mnohaleté manželství nikdy nemůže pouto mezi jednovaječnými dvojčaty překonat,“ potvrzuje i Klára Vítková Rulíková.
Máte doma dvojčata? Respektujte jejich pouto, ale podporujte i nezávislost.
