Článek
Jestli se bez něčeho spokojený a fungující vztah neobejde, je to schopnost vytvářet kompromisy. Jednoduše umět situace, kdy máte na něco odlišný názor, vyřešit tak, aby nakonec byli spokojení oba dva.
Samozřejmě se to snáz řekne, než udělá, přesto při troše snahy lze v podstatě z téměř jakékoli neshody pomocí vzájemné dohody „vybruslit“. Tohle je návod, jak s partnerem vytvářet kompromis.
Tři pravidla na začátek
Dohodnout se, slevit ze svých představ, umět se alespoň částečně přizpůsobit, to vše se ve vztahu samozřejmě hodí. Existují ale tři obecná pravidla, bez nichž vám jsou tyto dovednosti stejně na nic:
- Musejí oba - Vytváření kompromisů nesmí být nikdy jednostranná záležitost. Pokud bude ve vztahu ze svých představ a potřeb slevovat vždy jen jeden, začne to být brzy nevyvážené a dusno se bude hromadit. Jeden bude mít stále navrch, stále bude po jeho, druhý bude uzurpovaný a vnitřně nespokojený.
- Kompromis? Nikdy! - Jsou jednoduše věci, z nichž slevit nelze, kde je kompromis spíš na závadu. Týká se to v podstatě všeho, co je vám vrcholně fyzicky či psychicky nepříjemné, co je proti vaší přirozenosti. Bývají to například nejrůznější sexuální praktiky, ale třeba i morální zásady. Jednoduše řečeno, nemůžete vytvářet nějaký kompromis například v otázce věrnosti. Pokud je pro vás ve vztahu zásadní, ale pro něj ne, nemůžete vytvořit dohodu typu „jedna milenka ročně je v pořádku, dvě už jsou problém“.
- Není to obchod - Pozor na to, aby se z vytváření kompromisů nestal jakýsi výměnný obchod. Není to něco za něco, takže žádné vyjednávání jak na arabském trhu. Žádné „dobře, pojedeme na dovolenou na hory, ale za to mi koupíš víkend ve wellness“.
Pět kroků ke kompromisu
A teď k samotnému vytváření dohod a kompromisů ve vztahu. Platí obecně a je vcelku jedno, zda řešíte dovolenou, výběr sedací soupravy, koupi auta, nebo volbu školy pro dítě.
1. Žádné nadávky, výčitky ani ostrá slova
Hledání kompromisu není hádka, je to diskuze. Je to vlastně jakýsi partnerský brainstorming, kdy oba nahlas přemýšlíte, co a jak by bylo nejlepší. Takže nevytahujte nic z minulosti (minule jsi říkal, minule se to dělalo podle tebe…), rozhodně nepoužívejte při hovoru nadávky či urážky, neútočte na slabá místa. A pozor, ani žádné výčitky typu „minule jsi rozhodl a jak to dopadlo“.
2. Klidné a logické argumenty
Rozhodně byste měli na začátku oba říct, proč si myslíte, že váš nápad (představa, názor…) je dobrý. Zkuste držet emoce stranou a předneste opravdu rozumné argumenty. Takže žádné „já se do tohohle křesla zamilovala“, ale spíš „podívej na barvu, tahle dokonale ladí s naším kobercem, navíc cena je skvělá a je malé, takže ho snadno převezeme, nemusíme platit dopravu“ a podobně.
Když se chcete dohodnout, tak buďte klidní a věcníFoto: Antonio Guillem, Shutterstock.com
3. Poslouchejte s otevřenou myslí
Argumenty byste samozřejmě měli přednést oba. Ale do diskuze je potřeba jít s otevřenou myslí, s chutí si vyslechnout názor svého protějšku a s ochotou o jeho představě uvažovat. Absolvovat jakoukoli diskuzi, jste-li předem rozhodnutí, že nehodláte ustoupit, nemá cenu. Jen ztrácíte čas a energii. Tak poslouchejte, třeba na jeho slovech přece jen něco je!
4. Dopřejte si čas
Obzvláště u opravdu důležitých rozhodnutí se nevyplácí spěchat. Nemusíte přece hned udělat nějaký jasný závěr. Dopřejte si vzájemně čas na rozmyšlenou, abyste mohli zpracovat, co jste slyšeli od partnera a znovu zhodnotit svůj postoj.
5. Jak jste na tom
Buďte k sobě upřímní, zkuste bez emocí zhodnotit, co vám partner řekl, v čem měl pravdu, v čem určitě ne. A také se zaměřte na sebe. Jste ochotné ustoupit? Slevit ze své představy? A pozor, jedna otázka je obzvláště důležitá: Co vám doopravdy přinese, když prosadíte svůj postoj? Velmi často totiž ani nejde tolik o konkrétní věc či problém, ale spíš o dobrý pocit z „vítězství“. Jenže vztah není soutěž, do pomyslného cíle byste měli přece doběhnout společně.
Vyjde to
Pokud podobný přístup zvolil i váš partner a společně jste učinili předešlých pět kroků, je skoro jisté, že shodu najdete. Jestli jste si oba opravdu vzájemně naslouchali, dokázali oddělit logické argumenty od vlastního ega a potřeby „vyhrát“, nejspíš řešení najdete. Nejde to jen v případech, kdy jste skutečně nekompatibilní a váš přístup k životu a pohled na svět je diametrálně jiný. Ale to je pro vztah obecně špatné a neschopnost najít shodu či kompromis je jen důsledkem toho, že se k sobě bohužel nehodíte.
Jak vám s partnerem jde vytváření kompromisů? Kdy to bylo nejtěžší?
