Článek
Sprchový kout může být ze všech stran uzavřený, nebo částečně otevřený. Často se situuje do rohu, kde využijete dvě boční stěny, ty lze doplnit další třeba vyzděnou plochou a dveřmi, nebo jen dveřmi či samotnou skleněnou zástěnou…
A někdy se obejde i bez dveří a zástěny. „Navrhovali jsme koupelnu pro dítě a rodiče si přáli, aby se sprchový kout neodděloval od zbytku místnosti. Dítěti pomáhali s hygienou a potřebovali otevřený prostor,“ vysvětluje designérka Martina Šimková ze studia Cadface.
Hotové, nebo variabilní řešení
Prodávají se jak celé sprchové kouty, tak samotné dveře. Ty jsou praktičtější. „Řešení prostoru pro sprchování pomocí dveří můžete realizovat téměř všude, neboť dveře umožňují vyrovnání i drobných stavebních nepřesností. Díky profilům lze upravit šířku dveří až o několik centimetrů, aniž byste připláceli za atypické provedení na míru,“ říká Aleš Brožík ze společnosti Ravak.
Jak otevřít dveře
Nejběžnější jsou dveře otvíravé, posuvné nebo zalamovací. Dveře můžou být jak útlejší, tak velmi široké, třeba až dva metry.
Posuvný systém neblokuje místo před sprchovým koutem, je však náročnější na údržbu a někdy se může časem zadrhávat. Zalamovací (zlamovací) dveře odsunete do strany jako skládačku, rovněž šetří prostor před vstupem, jen zabírají určité centimetry v samotném koutu. Dveře otvíravé směrem do prostoru slibují komfortní vstup, na jejich otevření však musíte mít místo.
Používané materiály
Konstrukční části se vyrábějí hlavně z hliníku, s různými povrchovými úpravami (například lakování, luxusnější je pochromování). Výplně jsou často ze skla, byť najdete i plast. Bezpečnost slibuje odolné kalené sklo, o různé tloušťce, různé může být i jeho provedení (čiré, tónované, mléčné, s dekorem). Opatřuje se ochrannou vrstvou, hlavně proti usazování vodního kamene. Sklo se používá častěji než plast, mimo jiné i proto, že případné oděrky jsou na něm méně vidět, také se snáze udržuje v čistotě.
Pevné zástěny
Také sortiment skleněných zástěn (stěn) je velice různorodý. Můžou se kombinovat fixní (pevné) části s těmi otvíravými, nebo se sprchový kout umístěný v rohu doplní dvěma bočními zástěnami a ponechá se volný otvor pro vstup, či se proti jedné zdi umístí větší skleněná plocha a podobně. Sprchové kouty, které nepoužívají dveře, se obecně označují jako walk-in. Zástěna doplňuje zpravidla nízké sprchové vaničky nebo ty, které se dají zabudovat do podlahy. Dalším řešením je sprchový kout vydláždit a přidat odtokový žlábek.
Otevřený rovná se „potopa“?
A teď si možná řeknete – částečně otevřený sprchový kout není moc praktický, pak bude všude plno vody. Není to až tak pravda. Každá sprchová vanička má spád neboli určitý sklon směrem k odtoku vody, a totéž platí i v případě, kdy se nahrazuje vydlážděným prostorem. „Spád podlahy sprchového koutu by měl být jeden a půl až dva centimetry na jeden metr délky. Vhodnější je podlahu vyspádovat v kratším směru – spád bude všude stejný, ale převýšení menší,“ vysvětluje Martina Šimková.
Abyste si vybrali nejvhodnější řešení, vyplatí se porovnat nabídky více výrobců i navštívit několik koupelnových studií nebo si od interiérových designérů nechat sprchový kout navrhnout na míru.
A jak jste sprchový kout vyřešili vy?