Jak uskladnit ovoce a zeleninu? Tohle jsou osvědčené triky

Pro zapálené pěstitelky a pěstitele není většího ocenění než velká úroda. Vyvstává však pak řada otázek – co s ní? Není se ale čeho obávat, stačí se řídit po generace osvědčenými postupy. Správně uskladněná úroda – jablka, hrušky, česnek či cibule – vydrží po celou zimu v dobré kondici, aniž by podlehla předčasně zkáze.

Aby jablka a hrušky vydržely co nejdéle šťavnaté a vhodné ke konzumaci, musí být sklízeny přímo ze stromu. Padané ovoce je totiž často poškozené a brzy podléhá zkáze. I samotné ukládání jablek a hrušek má svá pravidla. Plody musí být zdravé, bez poškození a se stopkou.

Další trik je i v poloze jablek. Jablka pokládejte stopkou dolů a nejlépe jen v jedné vrstvě. Hrušky můžete klást nahodile vedle sebe ale tak, aby nehrozilo jejich otlačení.

Slupku jablek a hrušek před uskladněním neomývejte ani neotírejte. Zbavili byste je tak přirozené voskové vrstvičky, která plody chrání. Ovoce pravidelně kontrolujte a hnijící plody hned odstraňte, aby se hniloba nešířila dále. Jablka a hrušky také skladujte v odděleném prostoru od brambor a kořenové zeleniny, aby nenačichly a neztratily svou příjemnou ovocnou vůni.

Ideální teplota pro skladování jablek a hrušek jsou 4 stupně nad nulou. Pod bod mrazu by teplota klesnout neměla. Plody dejte do mělkých bedýnek či do regálů bez přístupu světla. Aby se plody nezačaly brzy scvrkávat, je potřeba v prostoru udržovat vlhkost vzduchu alespoň 85 procent. Pokud je vlhkost nižší, pokropte v místnosti podlahu nebo tam dejte nádoby s vodou či namočené cihly. Nikdy nekropte samotné ovoce.

Posílí srdce, uleví při horečce a pomohou zhubnout: hrušky!

Mráz při skladování nesvědčí ani bramborám, ty totiž jeho vlivem sládnou. Naopak při příliš vysoké teplotě začínají rychle klíčit. Ideální teplota pro jejich dlouhodobé uchování je tedy mezi 4–6 stupni při relativní vlhkosti vzduchu mezi 80 a 90 procenty.

Před samotným uskladněním brambory prohlédněte a poškozené kusy vyřaďte, mohly by začít hnít či plesnivět a nakazit i ostatní kusy. Brambory nikdy neskladujte mokré či navlhlé. Suché hlízy pak pokládejte do dobře větraných bedýnek, ale stejně tak jako u jablek bez přístupu světla. To totiž aktivuje proces klíčení.

Zázrak, který končí v odpadu? Šťáva z brambor!

Základem pro dlouhé uchovávání cibule je, aby byla dobře usušená. To byste měli provést hned po sklizni. Když počasí dovolí, sušte ji nejlépe venku, a to i několik dní. Když je cibule dokonale suchá, je čas na po generace osvědčený způsobe jejího uchování: svázat ji do copů.

Pokud ale tento způsob neovládáte, můžete ji nasypat do síťky a zavěsit na suchém, chladném a dobře větraném místě. Stejně tak vám ale poslouží dobře větraná, nejlépe dřevěná bedýnka. Zásadní je opět skladovat pouze nepoškozené kusy. Ideální teplota pro uchovávání cibule je kolem 1–2 stupňů, ne však méně. Mráz cibuli škodí.

Plný vitaminů a výrazné chuti je také česnek. I ten uchováte v dobré kondici po několik měsíců. Po sklizni je ale potřeba, abyste jej dobře usušili, nejlépe venku ve stínu na místě chráněném před deštěm, ale kde je dostatečný přísun čerstvého vzduchu.

Usušený česnek svažte do copů a zavěste na suché místo či dejte do větraných bedýnek. Takto vydrží dlouho i při teplotě okolo 18 stupňů a vzdušné vlhkosti kolem 60 procent.

Co se stane s vaším tělem, když začnete jíst česnek denně?

Přes celou zimu má šanci vydržet i dobře uskladněná kořenová zelenina jako mrkev, petržel, pastinák, bulvový celer a červená řepa či zimní odrůdy ředkve. Teplota ve skladovací místnosti by pro tyto plodiny neměla překročit 4 stupně a vlhkost vzduchu je ideální kolem devadesáti procent.

Zeleninu tedy zbavte listů a nepoškozenou a suchou ji uložte do beden s pískem, kterým zeleninu zasypejte tak, aby z ní byl vidět jen kousek.

Prosincová zahrada nespí, vy máte ale zároveň čas dohnat to, co jste nestihli. Co dělat v prosinci na zahradě, když není pod sněhem?