Jak uklidnit vzteklé dítě? 5 metod, které fungují

Vztekání je v určitém období známkou správného vývoje. Není to nic jiného, než že váš potomek už má na svět svůj názor, který se snaží prosadit. A to děláme všichni, ne?

Nejčastěji se vztekání týká dětí zhruba od dvou let. Vrcholí to někdy kolem třetích narozenin, později nápory vzteku slábnou a s nástupem do školy už děti většinou základní emoce zvládají. Jde tedy o batolata či malé předškoláčky, kteří nemají dostatek zkušeností s prosazováním svých přání a názorů a nevědí, jak na to. Neumějí diskutovat, vytvářet kompromisy, ještě neovládají komunikační dovednosti. Když něco chtějí a je jim to odepřeno, dožadují se toho o to víc. A někdy dostanou záchvat vzteku.

V tu chvíli jim nic nevysvětlíte. Jsou mimo realitu, pod vlivem emocí, nevnímají vás. Musíte je nejdřív uklidnit. A tady je několik možných metod, jak na to.

Nechat dítko s jeho hněvem o samotě je v zásadě dobrý nápad. Cílem není potomka potrestat, ale dopřát mu prostor, aby své emoce zpracoval. Tohle je metoda vhodnější pro větší děti včetně teenagerů. Místo, kam dítě pošlete, by mělo být příjemné (žádný tmavý kout či komora), ale zároveň by ho tam nemělo nic rozptylovat (hračky, televize...).

A když na vás dítě křičí a říká ošklivé věci? „Neodpovídejte mu, nereagujte. Odejděte a nechte ho o samotě,“ radí odbornice na problémové děti Janet Lehman pro webový magazín Empowering Parents. Zaprvé tak sami zůstanete klidní, což je dobře. Budete-li nadávat i vy, jen se stanete snadnějším terčem hněvu dítěte. A za druhé svým klidným odchodem dáte najevo, že takhle spolu lidé nekomunikují. Že hovoru o čemkoli jste přístupní, jen když se uklidní.

Chce čokoládu, ale vy už mu další sladkost dát nechcete. A tak křičí. Zkuste mu nabídnout jablko. Jasně že ho odmítne. Ale nevzdávejte to. Začněte ho sami konzumovat a dávejte najevo, jak moc dobré to jablíčko je (zkuste naše tipy na hravé svačinky). Stejně se dá odpoutat pozornost pomocí hračky, zábavné činnosti a podobně. Opět to ale funguje spíš na menší děti.

Prostě ratolest polechtejte, dělejte legrační obličeje či zvuky. Většina předškolních dětí se bude do pár minut smát. A i když ještě zkouší pláč předstírat, skutečný hněv je pryč. A vy si můžete v klidu sednout a s úsměvem na tváři probrat, proč se předtím křičelo.

Fyzický kontakt dělá divy. Někdy stačí vztekající se dítě jen pevně chytit za ramínko a důrazně opakovat jeho jméno. Upoutat jeho pozornost, navázat oční kontakt, „donutit“ ho vnímat. Když vyvádí hodně, beze slov ho pevně obejměte a držte ho. Můžete mu šeptat do ucha chlácholivá slova. A jakmile jeho vztek poleví, opět můžete začít mluvit a vysvětlovat. Podobně funguje i voda. Zkuste třeba vztekajícímu dítěti jemně opláchnout obličej chladnou vodou nebo ho otírat vlhkou žínkou, prostě ho tak trochu „zchladit“.

Začnete své vztekající se dítě napodobovat. I vy budete křičet, kopat nohama, bušit pěstí do zdi. Podle odborníků je tohle vhodné pro děti asi do tří let. „Starší by to mohli chápat jako výsměch, což vše ještě zhorší,“ radí životní koučka Lucie Mucalová. Funguje to díky překvapení, které odpoutá pozornost. Najednou není na prvním místě lízátko, které si dítě vynucovalo, ale maminka, co se tak divně chová. Bonusem pak je, že v praxi vidí, jak nesmyslně se chovalo. Tahle metoda vám ale musí sednout, ne každý na ni má. „Někteří rodiče popisují, že se při tom cítí divně, nemožně. Pak to může působit spíš jako nedůvěryhodná divadelní scéna,“ říká Lucie Mucalová.

Rodičovství je super, ale není to lehké. Víte, co je na mateřství nejtěžší? 50 šílených věcí.