Článek
Naše čtenářka Jana napsala Josefu Hausmannovi prostřednictvím mailové schránky Jaktovidichlap@prozeny.cz krátký, ale jasný dotaz: „ V předchozím článku jste mimo jiné napsal: ,Ve vztahu je třeba leccos překousnout, nechtějte vědět, co všechno denně překusují muži.‘ No a to je přesně to, co bych já chtěla vědět! Kdyby se Vám chtělo rozepsat se trochu více o tom, co všechno muži každodenně překusují, uděláte mi svou odpovědí radost!“
Vážená Jano, buď ze sebe děláte světici, které ještě žádný chlap nic nevytkl (na způsob: „Jestli mě chceš zase poučovat jako malého haranta, tak čau“, prásk dveřmi a odchod do hospody), nebo skutečně ženy své fauly nedělají vědomě čili naschvál, ale podvědomě pod instinktivním diktátem vyplativších se genů, jak ostatně jedná celá živočišná říše.
Když například kobra plivne jed člověku do očí, nedělá to z promyšlené zlomyslnosti (bude ho to pálit), ale jako instinktivní obrannou reakci. Je-li to tak, budiž to ženám omluvou, i když – co z toho.
Pro muže nepříjemné vzorce ženského jednání, z nichž uvedu jen pár (celkový výčet do co rozsahu by vydal na Ottův slovník naučný), se ženám historicky ve vztazích vyplácely (stejně jako to plivání jedu kobrám). Bohužel to patří k tomu, co nazýváme ženskost, a ženskost muže přitahuje. Je otázkou, zda by nás ženy bez níže uvedených protivných vlastností vůbec přitahovaly. Byly by to muži s vagínami…
Abych zůstal v linii uvedeného příkladu – my muži jsme v roli nadšených pěstitelů jedovatých hadů. Takovému chovateli jistě vadí, že při uštknutí zažívá velkou bolest, někdy si musí okamžitě useknout zasažený prst, jindy riskovat zběsilou automobilovou jízdu v ústrety sanitce přivážející sérum. Přesto by ale obyčejnými slepýši či užovkami opovrhl. Nevzrušovaly by ho, nepřitahovaly, nestály by mu za to…
Teď konečně k věci – aspoň stručně: věčná ženská nespokojenost (v minulosti se vyplácela, neboť nutila starající se muže k vyšším otáčkám); považování za samozřejmost nemorální jednání, jako je lež, rozdělávání cizích dopisů či jejich dnešní obdobu sms v mobilech; vyčítání a mentorování („To nemůžeš aspoň jednou dovřít tu skříňku!“); uzurpace mužovy duše skrz nárokování si jeho volného času a upírání práva na cizí vztahy a přátelství; chorobná žárlivost; hysterie (M. Plzák: „Hysterkám by se zákonem mělo zakázat vstupovat do manželství); neúcta k mužovým počinům (všechno je buď špatné, nebo samozřejmé, když se něco podaří, netřeba ho chválit – měl kliku nebo „to zas nebyl Pán Bůh doma“); ekonomická myopie (krátkozrakost) – „Máme pár stovek, tak hurá do Kauflandu!“; házení na muže zodpovědnosti za její štěstí; mluvení v nesrozumitelných jinotajích; kupčení se sexem…
Co je proti tomu všemu mužovo pokukování po jiných a občasné zahnutí? No uznejte – vůbec nic!
