Článek
Naše čtenářka Lucie napsala na jaktovidichlap@firma.seznam.cz: „Dobrý den, je mi skoro 22 a nevím co s tátou. Bydlím ještě u rodičů, studuju na vysoké škole. Vycházíme spolu velmi dobře. Jediné, co mi vážně hodně vadí, je to, jak se můj táta vyjadřuje a chová k mému příteli. Je to můj druhý přítel, chodíme spolu přes tři roky. Taky studuje, k tomu chodí na brigády. Je z dobré rodiny, jak se říká. Když někam večer jdeme, vždycky mě doprovodí. Má mě rád, naše taky, ale táta na něm nenechá nit suchou. Je prý moc malý, bude brzy plešatý, vůbec se ke mně nehodí, určitě mě jednou opustí, jednou moc huláká, podruhé zase kňourá…
Můj kluk je z toho špatný, zkoušel i tátu vytáhnout na pivo, ale ten odmítl. Máma taky nechápe, co se děje. Je pravda, že už ten předchozí přítel ho hodně štval. Ale teď si říkám, že snad vidí, že jsem spokojená a mohl by být rád. Hádáme se vlastně jenom kvůli tomu. Nemáte pro mě radu? Děkuju vám. Lucka“
Vážená slečno,
člověku se těžko smiřuje s nějakým nedostatkem rodičů. Vždycky to s námi oba mysleli dobře, dlouhá léta to byli naši nejmocnější spojenci a každý je polovinou naší krve! Váš otec – ať možná jinak skvělý člověk – je v ohledu na váš soukromý život nemocný člověk, a proto jeho názory nemohou být brány vážně. Těžko se to stravuje, tisíckrát pravdu měl, tisíc jeho počinů bylo správných – a najednou by měl jednat iracionálně. Tatínek – možná z přemíry lásky k vám, možná z žárlivosti, možná ze strachu z hnízda, z něhož odlétla mláďata – se brání pochopit, že (už) vám do života nemá co mluvit. Snad až na opatrný a tichý poradní hlas, bude-li o to požádán. Podoben ženskému způsobu uvažování si myslí, že vás je hoden jen princ, o němž má pohádkové představy mocného titána na bílém koni. (Dnes se spíše dočká jen toho bílého koně v podobě nastrčeného defraudanta, jenž je bohužel pro mnohé taktéž princem). To vše v době, kdy mladí přestávají mít zájem o vážné vztahy, natož pak o manželství a rodinu.
I jeho zdůvodnění je scestné. Malý vzrůst či plešatost muže (i kdyby to nakrásně byla pravda) vůbec nesouvisí s kvalitami, které jsou důležité pro spokojený život dvou lidí. Váš otec (z nedostatku argumentů nebo z nechuti přiznat si pravdu) posuzuje vlastnosti auta podle barvy laku. To dělají ženské…
Maruška v (právem) slavné pohádce „Sůl nad zlato“ je v jednom okamžiku zaskočena poznáním, že v srdci, kam se dosud vešel jen tatínek, je najednou místo i pro milého. K obdobnému poznání má dospět i rodič. Musí být ovšem zralý. To váš otec není, no tak mu to odpusťte.
Nenechte si jím ale kalit radost z lásky a vážného zájmu slušného hocha. V dnešní době je něčeho takového jako šafránu. Vašemu otci na vás evidentně záleží, a tak bude jednoho dne rád, že právě vy jste ten šafrán našla.
Svému milému nezapomeňte zdůraznit, že teď je na prvním místě on a nemusí se bát, že vliv otce bude zasahovat do vašeho vztahu. A jak to jen trochu finančně půjde, sestěhujte se spolu.
