Článek
Na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz přišel tento e-mail od naší čtenářky Kristýny:
Vážený pane Hausmanne, moc ráda čtu vaše názory, ale nikdy jsem si nemyslela, že vám budu psát já. No, a je to tady, protože si sama rady nevím. Seznámila jsem se s moc fajn mužem (krásným, chytrým a velmi citově založeným – jak neobvyklé), který byl prostě neuvěřitelný. Nejdřív jsme si moc hezky psali a z jeho strany velmi intenzivně, což bylo pro mě opravdu příjemné a zase mně to otevřelo dveře do mužského světa.
Byla jsem vyprahlá, takový zájem o moji osobu jsem fakt dlouho nezažila. Byla jsem totiž předtím rok a půl single. Vždy, když jsem našla jeho zprávu v mobilu (a že jich bylo), srdce mi poskočilo, bylo to opravdu příjemné. Také mě trochu sváděl, což bylo též moc fajn, i když jsem se chvílemi červenala. Prostě jsem se cítila jako v nebi. Až došlo na naši první schůzku, po asi třech týdnech. Takový sex jsem také nikdy nezažila, bylo to úžasné. Se ženou to fakt umí! Ale teď přijde to velké ale.
Od té doby je to jakoby úplně jiný člověk. Píšeme si o hodně méně, na každou reakci čekám mnoho hodin, někdy i dní, a jsem z toho šílená. Pořád koukám do mobilu, zda mi nenapsal, úplně mě to pohltilo. Říkám si, co se stalo, když to všechno bylo tak pěkné, a myslím, že opravdu oboustranně. Strašně se mi stýská po tom začátku, je hrozně těžké to opustit. A je to právě o to horší, když vím, jaký umí být.
Myslíte si, že je opravdu možné se tak proměnit během dvou týdnů? A že mě chtěl jen dostat do postele, nebo...? Cítím se podvedená. Ale hrozně nerada bych na muže zanevřela, nicméně tohle jeho chování mě k tomu zase trochu nabádá. Děkuji vám moc za názor. Vaše čtenářka Kristýna (34)
Vážená slečno Kristýno,
už vaše definice fajn muže (krásný, chytrý a velmi citově založený) je podezřelá. Kdyby byla vaše hierarchie hodnot v pořádku, tj. odolnější proti možným zklamáním, a tím pádem i z ní plynoucí volba partnera, stálo by v závorce třeba: pečující, nesobecký, citově zralý. Z faktu, že jste si nejdříve dlouho psali a pak teprve došlo k první schůzce, usuzuji, že jste se seznámili na inzerát. To, že vás onen muž tělesně sváděl, a přitom vás znal pouze ze SMS v mobilu, by nejen Sherlocku Holmesovi napovědělo, že se jedná o profesionálního lovce žen, ženoucího se za zářezem bez ohledu na následné utrpení oběti. No jistě – už váš dotaz dočítám ke kritickému místu. Sherlock se nemýlil…
Nalejte si čistého vína: kdyby o vás vážně stál, po první (sexo)schůzce by zdvojnásobil četnost SMS a hlavně – vyvinul by úsilí o další setkání. O to evidentně nestojí. Ptáte se, jestli je možné takhle se proměnit během dvou týdnů. Je to přinejmenším velmi nepřirozené. Ale ten muž se neproměnil, zůstal stejný (herec) jako předtím, teď se možná kamarádům v hospodě chlubí dalším úlovkem. Ženy vašeho věku představují pro tyto dobrodruhy ideální skupinu.
Na muže nezanevírejte. Život single není žádné řešení. Nalézt trvalý a aspoň trochu hodnotný vztah znamená jít dál cestou nadějí i zklamání a opakovaně marných citových investicí, které možná jednou vyjdou. Smiřte se s tím, že tenhle chlap nevyšel. Vím, bolí to, jako to bolelo miliony před vámi a bude bolet miliony po vás. Marné čekání – jen kolik krásných písní na to téma vzniklo…
Není tenhle, bude jiný. Hlavně si v tom žalu nezapomeňte každý den zaběhnout své hodinové kolečko. Krásně vyčistí hlavu a dodá sílu a sebevědomí do dalších bojů s Osudem. Ne, nezlehčuji to a nedělám si legraci. Je to vlastně ode mě jediná pořádná rada na celé stránce.
