Článek
Takovýto dotaz tentokrát přistál v e-mailové schránce jaktovidichlap@prozeny.cz! Našeho chlapa Josefa Hausmanna se ptá čtenářka Martina. A téma? Placení muže za dámu. Tady je odpověď!
Čtenářka Martina: „Byla jsem na rande s 31letým Španělem, prý architektem. Jenže ouha – už když jsem se ho ptala na jeho povolání, nařkl mne z toho, že si ho chci ,finančně ocejchovat` a zjistit, jak na tom je. Vůbec ne, byl to stále on, kdo opakoval ,hm... ty jsi lékařka, chceš dělat plastickou chirurgii, hmmm...' Stále mluvil o penězích.
Pak mě ale dorazil. Poté, co zaplatil společný účet – kafe a pivo, tak mi oznámil, že se mu líbím, že se se mnou chce dál vídat, nicméně že v minulém roce ho ženy vyždímaly, a tudíž, pokud se budeme stýkat, budeme vše platit ,fifty–fifty`. Já finance mám, dokážu si zaplatit svou útratu za sebe sama, ale kde je nějaká noblesa? To se vztah opravdu smrskl na to, že hned na první schůzce si pomalu vezmeme s sebou právníka a sepíšeme dohodu, aby ani jedna strana neutratila kačku navíc, aby se jí případný vztah a randění ,neprodražilo`?!"
Vážená Martino, muži ženám nakukávají nějaké „atraktivní“ povolání, aby si zvýšili naději na svedení dotyčné ženy. Při lži tohoto druhu se jedná zpravidla o touhu po sexu bez závazků, tedy nahodilém a jednorázovém. Kdyby to totiž mělo být „navážno“, určitě by se to dříve nebo později proláklo. Pokud tedy ten váš není architekt – doporučuji ověřit –, nemyslí to vážně. Jeho „vítězství“ bude pro něj tím cennější, čím méně musel investovat…
Vždycky mě rozčilí, když si žena nedokáže vybrat mezi hodnými domácími hochy, ale baží po něčem extra – když už ne rovnou Zulukafr, tak aspoň Španěl (i když znám i hodné a upřímné). Čekal bych, že 31letá lékařka by už mohla mít rozum a zamířit pod čepec s hodným (byť tuzemským a možná málo kudrnatým) hochem. Takhle nebezpečně experimentovat jste měla v jednadvaceti.
Mezi mnohými českými ženami (chtělo by se napsat nánami) panuje přesvědčení, že muži ze západního světa jsou ve srovnání s „českými tatary“ kultivovanější, pozornější, vzdělanější, jemnější, velkorysejší a samozřejmě bohatší. Ulovit takového a „máš holka vystaráno“. Přitom je (a vždycky byla) mezi nimi spousta dobrodruhů, nýmandů a zkrachovalých existencí, kteří by si doma „ani neškrtli“ a jejich jediná šance je oslnit nějakou „Východoevropanku“. Třeba prohlášením se za architekta.
Vámi vylíčený Španěl je opak toho, co žena od Západoevropana očekává. Z celého vašeho dopisu nevyplývá jediný důvod, proč byste jím měla být fascinovaná. Jestli vám stačí, že se před (vám podobnými) kolegyněmi můžete pochlubit iberijským krasavcem, tedy něčím „extra“, tak s tím dlouho nevystačíte.
Navíc je zde odvěký zákon nabídky a poptávky – pokud on má poptávku tak velkou, že si může dovolit neplatit za pozvanou dámu, proč by to dělal? Jedině ze zdvořilosti a, jak píšete, z noblesy. Tu evidentně nemá. Přitom mužova velkorysost je pro ženu důležitá vlastnost při výběru partnera. Její nedostatek do budoucna signalizuje mužovo sobectví a ženino strádání.
Možná si jednou vzpomenete na ty hodné (leč vás nehodné) české kluky, kteří (by) za vás rádi platili (i stravenkami). Ti jsou už dnes zřejmě odloveni vašimi prozíravějšími konkurentkami, přesto představují schůdnější cestu než lakomí kdo-ví-jestli-architekti z krachujících Španěl.
