Článek
Na e-mail jaktovidichlap@prozeny.cz se tentokrát ozvala čtenářka Eva, která se Josefa Hausmanna přímo ptá, jestli může přechozený vztah bez dětí dlouhodobě vydržet. Jak to vidí chlap? Čtěte!
Čtenářka Eva: „Jaký máte názor na to, že se říká, že tam, kde nejsou děti, se partnerský vztah časem rozpadne? Říká se tomu ,přechozený vztah'. Nebo je to o něčem jiném?“
Vážená paní Evo, pokud nechci opakovat fakta známá z MUDr. Plzáka o tom, jak se soužití muže a ženy s časem přetavuje z jedné kvality v druhou, nemám k vašemu dotazu mnoho co říci. Konstatování, že společná péče a starost o děti (úplnou) rodinu stmelí, mně připadá příliš triviální na to, aby se o něm filozofovalo. Navíc znám několik šťastných manželských párů, kterým osud děti nedopřál, a prožily spolu celý život jak Filémón a Baucis. Za tu dobu se rozvedly tisíce jiných, které děti měly…
Nerad odsuzuji někoho za něco, za co nemůže. „Přechozené vztahy“ je teď móda. Slečny, které se v nich nacházejí, za to nemohou, jistě by se rády vdaly. To by se ale museli dnešní mládenci rozhoupat a „praštit do toho“. K tomu je ovšem zapotřebí určitého chlapáctví, kterého se té dnešní nesečtělé, nesportující, nemuzicírující, konzumující a nad iPady čas mařící populaci mladých nedostává.
Ve svém „nanicovatství“ jsou podporováni takzvanou moderní dobou – médii, reklamami, bohužel i státní politikou. Sobectví a myšlení jen na to, jak si lacině užít dnešek, a zítřek vem čert, hlavně se vyhnout každé zodpovědnosti navíc, se promítá i do faktu, že oni ani nebudují domovy.
Žijí u rodičů, v podnájmech, věci mají v krabicích, pořád někde cestují. Ideálem – protože je to nejlacinější – by pro ně bylo „přespávání v šupleti“ – jako na ponorkách, kde se tři muži z různých směn po osmi hodinách střídají na jedné palandě. Kdepak by dnešní mladí potřebovali byt, natož dům – obojí přece chci kvůli potenciální rodině. K té je ale nikdo a nic nemotivuje.
Už toho tématu nechám, protože bych (zase) skončil u toho, jak jsou záměrně klasické hodnoty včetně rodiny centrálně rozvraceny, a vím, že politika sem nepatří. Chci jen říci, že ti mladí muži za to také nemohou, jsou bezděčnými oběťmi doby – a demokraticky zvolených gaunerů, kteří tuto „dobu“ řídí.
Malý příklad za všechny: Každoročně probíhá paralelně s pochodem homosexuálních menšin Prague Pride pochod křesťanské mládeže na podporu klasické rodiny. Nikdo o něm neví, nikdo ho nepodpoří, nikdo o něm nenapíše. Zato o tom druhém pochodu informují všechny deníky, je přenášen televizními stanicemi, účastní se jej přední politici a jeho organizátoři mohou čerpat z grantů, projektů a dotací… Projekty a granty na propagaci úplné rodiny nejsou.
I za (mladého) mě existovaly přechozené vztahy – ale spíš výjimečně než pravidelně. Statistiky sňatkovosti jsou ostatně dostupné. Rodina ale nebyla takovou společensky ustrčenou popelkou. Jo, samozřejmě – byla jiná doba.
