Článek
Stanislava napsala na e-mail jaktovidichlap@firma.seznam.cz tento dotaz: Pane Hausmanne, poraďte mi prosím, co mám dělat. S manželem máme dvě děti, dceru (22 let) a syna (20 let). Oba ještě studují, bydlí s námi. Můj dotaz se týká syna. Mám o něho strach, protože na můj vkus střídá partnerky moc často (v posledním měsíci měl určitě tři). Je na nějaké seznamce, kde si dopisuje a pak se i setkává s mnoha dívkami. Zaprvé mám strach, že nějakou přivede do jiného stavu, nebo ještě hůř, dostane nějakou nemoc. Pár dívek si přivedl k nám domů, to mi vadí hodně, na druhé straně je to snad lepší, než kdyby se s nimi setkával někde pokoutně venku. Prosila jsem manžela, aby se synem promluvil, ten ale nechce, prý je kluk mladý, že je normální, že si užívá. Já nemám nic proti tomu, že by si měl užívat, ale tohle mi už přijde moc. Syn je pořád na telefonu, když jsem s ním o tom chtěla mluvit, není s ním řeč. A tak vás prosím o radu, jak to vidíte vy: mám mu zakázat, aby si vodil slečny domů, pomůže to něčemu? A jak mu vysvětlit, že o něho mám strach? Podle něj to tak má hodně kamarádů, prý je to dneska normální. Děkuju moc. Stanislava
MÁTE POTÍŽE SE SYNEM? ZEPTEJTE SE CHLAPA
Vážená paní Stanislavo,
dotaz směřujete mně, člověku zastávajícímu teorii o mužích – genetických rozsévačích. Z tohoto hlediska bych považoval vašeho syna za normálního, v dnešní populaci mladých, kteří si sex odbývají u internetu, dokonce za příkladného – kdyby tu ovšem nebylo jedno ALE.
Z lovu žen se nesmí stát hlavní program života. Kdyby váš syn měl třikrát týdně trénink, o víkendech jezdil na zápasy nebo za adrenalinovým dobrodružstvím a měl ambice využívat zbývající volné chvíle k zvládnutí cizího jazyka nebo hudebního nástroje, trávil by více času ušlechtilejším a smysluplnějším rozvojem vlastní osobnosti a nemařil by čas neustálým naháněním ženských. Zdůrazňuji slovo „neustálý“, protože zdravý muž určitou část svého času do sexuálních výbojů investuje. To by mně na vašem místě vadilo více než strach z pohlavních chorob, které jsou a) celkem slušně lékařsky zvládnuté a b) on zřejmě mezi špindírami z ulice neloví.
Ruku na srdce, ke kolika sportům či vážnějším zájmům jste ho doma vedli? Tam se tehdy rozlévalo mléko, které je dnes už rozlité. Nedivte se, že si pak „sportovní odvětví“ našel sám. V dnešní nesexující a nelovící mladé generaci kluků snadno objevil ohromnou díru na trhu a bez většího konkurenčního boje ji zaplňuje. Pro uklidnění: Lepší než sedět u porna na internetu a také lepší než se od dvaceti vodit za ručičku s jednou holkou a vidět v tom smysl života. Ale maření nejdůležitějších let života to je.
Nezmiňujete jednu okolnost: dispozici vašeho bytu. Pokud syn neobývá nějaké zámecké křídlo s vlastním vchodem, procházejí návštěvnice vaší kuchyní. Zajímalo by mě, jestli se s nimi vy – rodiče – jakoby nic pobavíte a dáte si s nimi kafe před tím, než je syn odvede „na popravu“, nebo jestli jim syna coby děvkaře rozmlouváte, či naopak doporučujete jako výhodnou partii, a vůbec – jestli vám to nevadí a jestli ano, proč mu to vodění holek domů nezakážete nebo nějak nezprotivíte. Málokdo (aspoň v mé generaci) by se odvážil tahat si domů „jednorázovky“ několikrát týdně, tohle je na celém případu a potažmo na vztahu rodič–dítě divné.
Rada? Pozdě, ale přece se pokuste syna, třeba zaplacením trenéra, sportovního náčiní, hudebního nástroje nebo soukromého učitele, zkusit nastrkat do nějakého koníčka. Aby ty holky aspoň napřed zval na lezeckou stěnu, jarní Sázavu, partii šachu nebo Beethovenovu sonátu, a ne rovnou do postele. Ostatně v stáří, až si už s mladistvým zjevem nevystačí, jako když to najde.
Zajímají vás názory Josefa Hausmanna na vztahy rodičů a dospělých dětí? Přečtěte si Dcera čeká dítě s mužem starším než já nebo Matka mi svádí partnery.
