Článek
Na e-mail jaktovidichlap@prozeny.cz (na nejž se můžete obrátit také) tentokrát dorazil dotaz od čtenářky Zdeny. Vychovává svoji dceru tak, aby měla na seznamovacím trhu vysokou cenu a dokázala sbalit pořádného chlapa. Co na to Josef Hausmann?
Čtenářka Zdena: „Mám dceru a chci, aby z ní vyrostla dáma, nikoli uštěkaný polochlap, ovšem vychovávám ji také k samostatnosti, neboť se obávám, že pořádných chlapů, kteří se dokážou o ženu finančně postarat, je málo. Než by se zahodila s nýmandem, raději ať počítá se samotou. Radím jí, ať zůstane pannou, movitý partner to určitě ocení. Co vy na to?“
Vážená paní Zdeno, nejdříve si vysvětleme (a přeložme) některé pojmy, ať je jasné i ostatním, jak to myslíte. Dáma = (třeba i hloupá, nevzdělaná a hry na klavír neznalá) fiflena, hrající si na noblesní ctihodnou dámu ve zbohatlíkově vile. Uštěkaný polochlap = uštěkaná ženská, kterou bída donutila chodit do práce a která za tuto Boží nespravedlnost (blbě se vdala) štěká na nešťastníka, který si ji vzal. Pořádný chlap = hezký, věrný, pracovitý, a hlavně bohatý. Nýmand = poctivý, upřímný, romantický, a hlavně chudý.
Zajímalo by mě, jakým způsobem dceru vychováváte kýženým směrem a co na to její otec. Bývaly „školy komtes“ (například v klášteře ve Štěkni), kde se kromě tenisu, klavíru, plavání a noblesy učily i jazyky, účetnictví, domácí práce a tak dále, ale to padlo s první republikou.
Vaše opovržení „nýmandy“ dává tušit, že sama nejste „jen tak ledaskdo“. Jen aby vám někdy takový nýmand nezachránil život (v nemocnici), neušetřil práci (vynálezem z výzkumného ústavu) či vás nevytáhl z bryndy (opravou prasklého vodovodu). Pro tyhle lidi rozkrok vaší dcery nezraje, zato zbohatlý politik, pokleslá televizní pseudocelebrita, panečku, to by bylo terno!
Protože vaše dcera zřejmě nebude moci nic kromobyčejného nabídnout, „vaříte z vody“, tedy s tím, co máte zadarmo od přírody – s panenstvím. Chudák holka – zatímco její vrstevnice si budou prožívat své sexuální románky (ať žije pilulka), ona bude pod trestem výprasku schnout pro nějakého hypotetického naboba. Jak to budete kontrolovat? Snad si nemyslíte, že vás poslechne dobrovolně, protože ji tak „vychováte“!
Ptáte se, co já na to (asi panenství). Žebříček preferencí, podle kterých si muži vybírají partnerky, signalizuje ženinu reproduktivní zdatnost, čemuž se normálně říká ženská krása: mládí, souměrnost tváře a postavy, zdravá pleť a podobně. Těchto znaků je mnoho a existuje mnoho studií, které je řadí podle důležitosti v mužských očích. Panenství (v civilizovaných zemích tohoto věku) figuruje až někde na 35. místě (za tvarem nehtů na nohou).
Běžný mužský kupec na seznamovacím trhu musí ve svých preferencích udělat kompromis podle toho, co může nabídnout. Boháč (díky převisu nabídky blonďatých nán, jakou chcete udělat ze své dcery) si mužské preference může uspokojit z většího gruntu. Ale panenství už je na tak nedůležitém místě, že ani on se tím zabývat nebude. To už by musel být hodně velký fajnšmekr, spíše však by byl sám nějaký divný a raději pryč od něj, i když má prachy.
Pohled na důležitost panenství je překroucený z (hrůzostrašných) zpráv z arabského světa a ze zkazek o „ius primae noctis“ dávných šlechticů, kteří nevěděli roupama, co dřív.
Pokud má být vytoužený „pořádný chlap“ muslimského původu, zvýšíte dceřinu šanci na vdavky tím, že ji ještě obřežete. Čím víc, tím líp, hlavně však vlastnoručně a zaživa, jinak to prý neplatí.
