Článek
Radek napsal na e-mail jaktovidichlap@prozeny.cz: „Se zájmem jsem si přečetl Váš článek Dámy, zvykejte si, muži už budou jenom horší!Je mně 42, jsem vojenský lékař, velmi aktivní, známý včelař. Manželka mně před časem oznámila, že jsem dobrý manžel, chlap i otec, ale chce bydlet 200 km daleko u maminky ve svém rodném domečku. Sice své rozhodnutí mění každý druhý den, ale směr drží, alespoň v písemné komunikaci je protivná, takže snad jednou budu rozvedený.
Protože mě již vykázala, ať si hledám jinou, pokusil jsem se rozhlédnout. Nestěžuji si na nezájem, ale ve věkové kategorii 30–40let jsem našel mnoho žen, které se projevují tak, že nejsou schopné žít v páru, respektive jsem nenašel jedinou snesitelnou. Zřejmě nejsou jen mamánci, ale i dámy, které neví, k čemu byla vymyšlena rodina. Patnáct let manželství jsem nesledoval další ženské, nestačím se dnes divit.
Najít ženskou, která jen nemluví, že by chtěla úplnou rodinu a potomka, to je výzva. Jednu, která by chtěla aktivního chlapa, bych rád poznal... Proč si ženské vybírají hňupy?“
Vážený Radku, názor muže, který zastává vážné povolání a přitom dokáže být aktivní a mít užitečného a odborně náročného koníčka, má velkou váhu. To mě ale vůbec neuklidňuje, naopak – podemílá to mou útěchu, že se snad ve své skepsi mýlím.
Rozhodnutí Vaší manželky, tak, jak je v dotazu uvedeno, naprosto postrádá logiku – když už kvůli ničemu jinému, tak kvůli zdárnému rozvoji dětí.
Ve Vámi zmíněném článku jsem poukázal na upadající úroveň dnešních potenciálních ženichů, protože k tomu směřoval dotaz. Úpadek je ovšem společensky celoplošný, mladé ženy vyrostlé a vychované v posledních desetiletích v nevkusu, braku a mediálním překrucování hodnot, jsou nutně zasaženy také.
Příčina centrálně řízené deformace společnosti se odvíjí po jednoduché linii (tajemný) sponzor – politik – výkonný úředník a média. Výrobce cetek (například i-padů či cédéček s hlukem místo hudby) snáze prodá své zboží ve společnosti degenerované než ve společnosti se srovnanou hierarchií hodnot. Peníze na volby dá proto politikům (jedno jaké strany), kteří klasické hodnoty budou spíše pošlapávat než je vzývat .
Člověk vyrostlý v úplné rodině, kde se sportuje, muzicíruje, hrají šachy a počítají příklady z matematické olympiády, si cédéčko s Lunetics nekoupí, ba ani nebude sledovat TV seriály. Za peníze zbohatlíků zvolení političtí slouhové jsou zárukou další degenerace společnosti – v médiích, ve školství, v kultuře…
Odvažuji se tvrdit, že poslední pro kluky následováníhodný vzor, který média nabídla, byl Vinnetou. První stránky časopisů a hlavní zpravodajské titulky okupují pseudocelebrity nulové hodnoty, vzorem „úspěšnosti“ jsou defraudanti a zrádci národních zájmů, kteří jsou obhajováni předními advokáty a málem oslavováni, druholigový fotbalista je společensky ohodnocen (penězi) více než přednosta kliniky, zmatení pojmů dokonává orwellovský newspeak – školství se nedeformuje, ale reformuje se, menšiny si jsou rovnější…
Nedivte se, že v takto pokřivené hierarchii hodnot už potenciálním nevěstám neimponují lékaři, mistři sportu, opravdoví umělci či šikovní pracanti, ale synáčkové privatizátorů, zbohatlé právní hyeny z exekutorských firem a flákači z pražských diskoték se záhadnými příjmy.
Na Vaši otázku – proč si dnešní ženy vybírají hňupy – odpovídám: Protože je považují za prince. Vždyť dnešní (státem řízená) propaganda stádové hňupství oslavuje. Hňup nanicovatý (nejlépe s VŠ titulem) je kýžený produkt vzdělávacího systému.
Hňup, panečku, je potenciální konzument braku, hňup je užitečné kolečko v soukolí, které myslí jen na to, za co utratí peníze, hňup vychová pro společnost zase hňupa, hňup neotravuje se zakládáním rodiny, hňup je zkrátka in.
Kam se na něj všichni vy „staré konzervy“ hrabete.
