Článek
Na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz přišel tento e-mail od naší čtenářky Karolíny:
Pane Hausmanne, možná vám můj dotaz přijde banální, ale pro mě je důležitý a velmi citlivý. Seznámila jsem se s moc fajn o pět let starším mužem, se kterým si velmi rozumíme, zdá se, že máme společné zájmy, je jako já sportovně založený, všechno je moc hezké – až na sex. Tedy to, co se děje při něm. Přítel si totiž mezi různými polohami a – jak to říct – i mezi různými praktikami, které nás oba baví, neustále čistí ruce vlhčenými ubrousky. Pak i po sexu je to to první, co hned udělá. Nejenže to celé milování značně narušuje, ale také se mě to i dost dotýká, je mi to hodně nepříjemné. Nejsem žádná šmudla, opravdu na sebe dbám, hygiena je pro mě také důležitá, ale řekla bych, že v běžné podobě. Vždy se před aktem umyji, několikrát jsme si dopřáli i společnou sprchu, tak si říkám, proč to u sexu dělá? Já jsem se nikdy s ničím podobným nesetkala. Co si o tom myslíte vy? Děkuji vám. Karolína (30)
MUŽI SE ČASTO CHOVAJÍ DIVNĚ. CO NA TO CHLAP?
Vážená slečno Karolíno,
první, co mě ve vašem podání zaráží, je okolnost, že se váš partner mezi „různými praktikami“ soustředí pouze na dezinfekci rukou. Kdyby třeba ještě používal kloktadlo nebo si utíral i jiné části těla... Ale že jen ruce, to ve mně vzbuzuje zvědavost, co spolu vyvádíte. Lituji, že jste to, co tajemně nazýváte „různými praktikami“, nerozvedla šířeji.
Nechtěl bych ze zdejšího sloupku dělat odborný lékařský koutek (na což bych ani neměl placet), protože zde chci prosazovat starý dobrý selský rozum. Přesto musím zabrousit do lékařské terminologie, neboť na první pohled (uvedu ovšem i pohledy jiné) je diagnóza vašeho přítele jasná – nějaká forma obsedantní neurózy. Klinicky definované příznaky se patří řešit standardními lékařskými postupy. Co vím, je ale věda v těchto případech dost krátká. Je však zajímavé, že se přítelova přehnaná touha po osobní hygieně neprojevila i jinde mimo postel. To by připouštělo možnost zástupného problému, kde ten pravý se ve vojenské terminologii nazývá „boj na zdrženou“...
Ze zkušenosti vím, co v léčbě těchto neuróz nepomáhá – prostá logika. Když se moje děti (obsedantně) bály pavouků, strkal jsem jim je za košili v naději, že uvidí, že nic nedělají, a přestanou se jich bát. Jak jsem se mýlil! Stejně tak, když se moje přítelkyně bály výšek, nutil jsem je tuhle fobii překonávat rozumem a vůlí – čímž jsem jim nadosmrti znechutil horolezectví. Chci tím říci, že logický postup, jak vašeho přítele strachu z neexistujícího nebezpečí zbavit, tj. vystavovat ho ještě nehygieničtějším podmínkám, fungovat nebude. Zajímalo by mě, jak to podobně postižení lidé dělali například v kriminálech...
Jsou lidé, kteří ze strachu před nákazou se bojí opustit dům. Vám to „naštěstí“ překáží jen při sexu. V době koronavirové existuje bezpočet postřiků na ruce. Dá se zjistit, jak dlouho jejich účinnost trvá. Dejme tomu hodinu. Kdyby se vám podařilo partnera přesvědčit, že může výrobci uvěřit a po aplikaci dezinfekčního prostředku je celou hodinu chráněn, odbíhal by od sexu jen jednou za hodinu, což už by se dalo nějak přežít. Pokud je (fetišisticky?) zaměřen na vlhčené ubrousky, i jejich účinek nějakou dobu trvá a možná by mu stačilo nějaké dobrozdání výrobce, že tato doba je srovnatelná s běžnými dezinfekčními činidly, takže hodinové intervaly mu postačí. Vím, úplné vítězství to nebude, ale aspoň něco...
Poslední řešení je z nauky o drezúře. Drezúra (zvířat i lidí) funguje, jak známo, na principu, že cvičenec nedělá to, co se mu nevyplatí nebo co bolí. Ve vašem případě by to znamenalo odmítnout pokračování sexuálních hrátek po každé partnerově očistné pauze. Ideální bude okamžik, kdy vy už ukojená jste a on ještě ne. Jinak by to vyžadovalo jistou dávku masochismu i od vás.
