Článek
Helena (37 let, Chomutov): „Pane Hausmanne. Když jsou ženy takové mrchy a muži chrabří rytíři, jak je možné, že ten, kdo dokáže ženu ponížit nejvíc, je vždy a pouze chlap? Proč mají muži neustále tendence nám dokazovat, jak jsme hloupé, úzkoprsé a neschopné a třeba nám i vulgárně nadávat a shazovat nás před společnými známými? Proč to dělají?“
Vážená paní!
Záměrně jste mezi námi vybrala za příklad ty muže, kteří rytíři nejsou, abyste manipulátorsky mohla strčit do jednoho pytle gaunery s muži šlechetnými, a pak nám podsunout, že jsou takoví všichni (jako bych to neznal). Kromě hospodského „machrování“, které stejně nebereme vážně, Vámi popisované zločiny my (normální) muži neprovádíme. Můžeme možná obecně kritizovat ženy za obecné špatné vlastnosti, ale (mlčky) si přitom uvědomujeme, že ne každá žena ty vlastnosti má. Kritizovat konkrétně vlastní partnerku – dokonce nahlas a přede všemi – znamená na sebe prozrazovat, jaký jsem vůl nebo slaboch, že
- a) si neumím vybrat (nebo na výběr nemám)
- b) se neumím rozvést nebo rozejít (protože se bojím stát na vlastních nohou).
Co se týče dalších „proč“:
- a) Samozřejmě, že nejvíce mě raní ten, na kom mi nejvíc záleží – a to je ve Vašem případě muž.
- b) Citově nezralí muži (lidé obecně, citově nezralé ženy také s oblibou) se rádi bahní v tom, kde jsou (konečně) lepší než někdo jiný.
- c) Citově nezralé muže (zbytečně) traumatizuje, že by měli být horší (pomalejší, slabší, nešikovnější) než ženy nebo vydělávat méně, a kritikou ostatních se snaží ze sebe roli ztroskotance shodit.
- d) Nemá Vás rád – jinak by opakovaně nedělal, co Vás bolí. Váš smutek by totiž bolel i jeho.
Společnost (přátel a známých) dovolávání se arbitrů pro svou pravdu většinou nebaví, ba otravuje a staví do trapné role.
Jiná věc je kritizovat partnerku s nadsázkou, pro pobavení a tak, že je všem jasné, že ji mám stejně rád a za nic bych ji nevyměnil. Jinak se zúčastnění musí ptát: „Proč s ní je, když si myslí, že je kráva?“ „Proč ona žije s takovým kreténem?“, nebo dokonce: „Kdo je sem vůbec zval?“
Chodíte-li s někým takovým (třeba i z nouze), zvažte, nebylo-li by vám lépe samotné. Svět je velký a plný nečekaných příležitostí i pro ty, kteří už chtějí zlámat hůl. Podle starého přísloví „Každé zboží najde svého kupce“.
