Článek
Čtenářka Jaroslava (57) nám poslal na jaktovidichlap@firma.seznam.cz svůj dotaz:
„Vážený pane Hausmanne, moc vás prosím o radu. Je mi 57 let, jsem 8 let rozvedená, od rozvodu jsem neměla žádného muže. Až nyní začátkem roku jsem se seznámila s mým současným partnerem, vdovcem, se kterým si moc rozumíme. Máme společné zájmy, odrostlé děti, prostě mám dojem, že jsme se potkali ve správný čas. Bohužel kvůli koronaviru jsme se viděli pouze pětkrát, ale vždy to setkání bylo moc příjemné. V době krize jsme si často psali, leckdy i dost lechtivě. Přiznám se, že jsem se po hodně dlouhé době zamilovala. Ale je tu jedno velké ale, které se týká sexu...
Zatím totiž k ničemu nedošlo, přestože, jak píšu, dost často jsme si psali i velmi intimně. Čekala jsem, že až se zase uvidíme, že se sblížíme. Ale k tomu zatím nedošlo, a já si říkám proč? Udržuji se, jsem štíhlá, pečuji o sebe... Já ho nechci zvát k sobě, bydlím ještě se svojí mladší dcerou, která studuje vysokou školu, a také si myslím, že tento první krok by měl udělat muž, zvláště když bydlí sám, jak mi psal. Co myslíte, proč mě zatím nepozval k sobě? Jak bych se měla zachovat, až se příště uvidíme? Myslím, že teď opravdu potřebuji radu od chlapa. Děkuji vám, Jaroslava.“
Vážená paní Jaroslavo,
gratuluji vám ke vdovci. Těch je zhruba desetkrát méně než vdov, takže jste svým způsobem vyhrála v loterii. Statisticky nepravděpodobné události však mívají i podezřelou stránku a je třeba být u nich obezřetný.
Neudáváte věk onoho muže, ale kdyby to byl stařec nad hrobem, asi byste se takhle nedivila. Takže není...
Důvody, proč na vás chlápek ještě „nenastoupil“, mohou být různé, a to opravdové (strach z odmítnutí, strach ze selhání, vydeptání předchozí partnerkou, nepořádek v bytě, vystavené památky na zemřelou manželku v bytě...) i vylhané (např. to vdovství). Proč by ale lhal, kdyby vás nechtěl svést? To tady nehraje.
Samozřejmě by měl udělat první krok muž. Neudělal, tak ho musíte udělat vy. Sice se to nehodí, může ho to odradit, je vám to nepříjemné, zraňuje vás, že to nejde podle klasických představ, ale co naplat? Čím dříve se záhadě přijde na kloub, tím menší časové a citové ztráty budou. Nepopsala jste průběhy vašich podle vás moc příjemných setkání, tak nevíme, jestli měla i charakter výletu. Na vašem místě bych zkusil chlápka vmanévrovat do společně strávené noci, aby „kápl božskou“. Nenapadá mě nic lepšího, než navrhnout (a realizovat) společný víkendový výlet – s nocí pod stanem, v bivaku, v horském hotelu... Ideálně tak, že byste vznesla své přání (třeba přechod Velké Fatry) a on by řekl „tak tam pojedeme“, čímž by vás tam vlastně pozval on. Kdyby se vám nebo jemu nechtělo stoupat na Ostredok, předneste jinou touhu z opačné strany spektra – bahénka v Třeboni, Rembrandt v Louvre... Muži rádi plní sny žen – zvláště těch, které ještě neměli. Pokud se ovšem mužík na žádnou vějičku nechytne, je to celé divné. V tom případě už pomalu není co ztratit a může se střílet nejtěžším kalibrem. Tím je přímá otázka na jeho postoj k intimitě a jak to, že mu v tom vdovském kvartýře není samotnému smutno.
Hlavně nečiňte unáhlené závěry bez důkladného zjištění podstaty jevu. Třeba se ukáže, že je v tom nějaká pitomost nebo nedorozumění a oba se nad tím zasmějete. V opačném případě budete mít zábavnou historku na silvestra.
