Článek
Je pro muže opravdu tak podstatný vzhled ženy? Vadí jim nějaké to kilo navíc, nebo se to dá dohnat důvtipem či inteligencí? To je jen jedna z otázek Adély, kterou zaslala na e-mail jaktovidichlap@prozeny.cz. A tady je odpověď!
Čtenářka Adéla: „Je mi 24 let. Momentálně jsem už čtvrtý rok bez stálého partnera. Logicky hledám hlavní chybu sama v sobě, ne ve všech mužích na planetě. A při svém přemýšlení stále narážím na jednu otázku. Je pro muže to nejdůležitější podle čeho vybírají svou partnerku fyzická krása a dokonalost těla? Mnoho lidí mi říká, že jsem hezká, že mám hezkou tvář, ale sama moc dobře vím, že by mi prospělo nějaké to kilo shodit, mám velikost 40–42, klasická slovanská postava –- velká prsa, štíhlý pas, velký zadek. Může to být hlavní překážka toho, že stále nemám partnera? Jsem inteligentní, vzdělaná, mám spoustu zájmů, mám zajímavou práci, jsem finančně samostatná, nejsem líná. V čem je problém? Je u mužů dokonalost vzhledu na prvním místě?“
Vážená Adélo, jak rád bych vám odpověděl, že ne – že není pravda, že krásná postavička a dokonalost vzhledu je hlavní devízou ženy, ale že chlapi považují u ženy za rozhodující ušlechtilost povahy. Co hádek, svárů a zkažených lidských osudů by se ušetřilo! Co dětí by vyrostlo vedle šťastných rodičů. Ale bohužel. Hodná, pracovitá, veselá, zábavná a nehašteřivá světice s velkým zadkem je bez šance vedle líné, nudné, nafrněné a věčně nespokojené hysterky s postavou z plakátu.
Shodit deset kilo je těžké, ale jinudy cesta nevede. Ani ne tak hladověním, jako sportem. Příjem musí být dlouhé měsíce menší než výdej. (Ne)rovnice je to jednoduchá. Jeden rohlík představuje palivo na tři kilometry běhu. Je tedy třeba (co je na tom pro mladého člověka?) uběhnout denně desítku – nebo odcvičit její ekvivalent, nebo urazit třeba třicet na kole nebo dvacet na běžkách. Nemáte-li čas, běhejte do práce a tam se osprchujete a převlékněte. Denně – v zimě, v dešti, až se z toho stane pro vás droga.
Uznejte, že krátkodobý požitek (dort v cukrárně) se nevyrovná požitku dlouhodobému (pohled na svou figuru v zrcadle). Není pravda, že člověk dostal smolně nějakou postavu od osudu a nejde s tím nic dělat. V těžkých podmínkách (pracovní tábory) zhubnul i ten, kdo nechtěl. Větší spodek jde opticky i trochu zamaskovat posílením ramen – třeba plaváním.
Vím, že takové (ne)rady se nerady poslouchají a že si budete myslet, jak jsme my mužští pitomí, když na ženě nevidí nic jiného, než její tělo. Já jsem si to ale nevymyslel – jen zde popisuji přírodní jev, jehož jsem pochopitelně i já obětí, potácející se od jedné štíhlé hysterky ke druhé, i když bych mohl žít stokrát v klidu, míru a hýčkán vedle ženy s nadváhou. Proti diktátu genofondu (o který jsem se neprosil, stejně jako vy o ten svůj) jsem ovšem bezmocný.
V jednom ze zdejších sloupků jsem zdůvodnil, jak se evolučně vyvinuly v mužích genetické preference pro ženy štíhlé – signalizovaly, že už nejsou oplodněné někým jiným, snáze se živily, zraněné se daly lépe transportovat, byly zdravější, atletičtější, lépe se hojily, možná byly plodnější – zkrátka pro přežití genů jejich potomstva, které kolují v krvi dnešních mužů, byly vyjmenované vlastnosti po tisíce let důležitější (i když už dnes nejsou!), než charakterové vlastnosti ženy.
Vám se také více líbí muži urostlí než zakrslí, přestože vás dnes před nepřáteli už dávno nemusí partner chránit, protože tu máme mravy, zákony a policii (která vám prý navíc i pomůže).
Každé zboží si najde svého kupce. Buďto snižte jeho cenu (při výběru partnera), nebo jej odříkáním a tvrdou prací zatraktivněte. Na rozdíl od mužů nemůže žena maskovat své tělesné nedostatky penězi.
