Článek
Na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz přišel tento e-mail od naší čtenářky Lucie (28):
Pane Hausmanne, chtěla bych se vás zeptat na jednu věc, nad kterou přemýšlím už dlouho, a sbírala jsem odvahu vám napsat. Seznámila jsem se před půl rokem s mým současným partnerem přes internet (oběma nám je 28 let), několik týdnů jsme si psali, musím říct, že moc hezky. Vypadalo to, že si opravdu v mnohém rozumíme, až mě pozval na procházku. Těšila jsem se moc a moc hezky to dopadlo. Povídali jsme si dlouhé hodiny a vlastně si povídáme doteď. Partner je trochu alternativní, hodně řeší environmentální problémy planety, důkladně třídí odpad, cvičí jógu a další věci. Do doby před koronakrizí jezdil na různé kurzy, na kterých si osvojoval mnoho technik a metod, jak sám sebe poznat, jak se posunout dál. To mi všechno přijde skvělé, sama patřím k lidem, kterým není životní prostředí lhostejné, také se zabývám osobním růstem...
Ale jedna věc mě zarazila hned v začátku našeho vztahu a zaráží doteď. Jak asi tušíte, v jeden moment došlo mezi námi i k milostnému sblížení a musím říct, že tak něžného a vnímavého milence jsem ještě neměla. Nicméně v závěru každého našeho milování dochází k tomu, že můj partner podle mě nevyvrcholí, tedy nic z něho nevychází. On říká, že vyvrcholí, že právě v jednom kurzu se naučil mentálně vyvrcholit bez ejakulace. Že prý je to o mentální síle a že takové vyvrcholení je i silnější než to běžné. Ale mně to přijde divné a je mi nepříjemná představa, že se neuvolní natolik, aby milování dokončil. Ale třeba se mýlím, jen jsem se prostě s ničím takovým dosud nesetkala, neboť všichni mí partneři byli v tomto normální. Říkám si ale, o čem to je, co tím sleduje? Moc vám děkuji za názor. Lucie
Vážená slečno Lucie,
Váš dotaz by měl směřovat k sexuologovi, a tak, jak ostatně v podobných případech zdůrazňuji pokaždé, odpovídám podle selského rozumu.
Jak se sluší na „starou konzervu“ držící se vědecky zdůvodněných zákonitostí, vždycky když slyším tyhlety alternativně – ezotericky – planetární pavědecké názory, myslím si o tom své... Většinou tyto názory zastávají ženy a z nich především ty, které nemají na to, zabývat se přísnými vědami jako matematika, fyzika a chemie, a přesto by také rády do „vědy“ promluvily. Povahou ale bývají hodné, empatické a celkem morálně srovnané, takže nemám důvodu proti jejich neškodnému učení brojit.
Dostane-li se však na tuto platformu muž (jsem přesvědčen, že na zmíněných kurzech jich moc nebylo), připadá mi to tak nějak zženštilé. Chlap má věřit matematickému výpočtu a ne tomu, co mu ukážou karty v pasiánsu. Váš dotaz mě v tomto názoru utvrzuje. To, že vyznavači alternativy poslouchají alternativní hudbu, uctívají alternativní medicínu a vaří podle alternativní kuchařky, bych v dnešním přetočeném světě ještě skousl. Nad šestnácti alternativními pohlavími se nevěřícně pousměji. Ale aby byl alternativní orgasmus? To už se konec světa opravdu blíží. Zbývá už jen alternativní bolest – a alternativní smrt.
Věřím, že se váš partner na nějakém kurzu mohl naučit vyvrcholit mentálně bez ejakulace, ale co z toho? Jednak se tím popírá celý biologický smysl orgasmu (což by se zrovna od eko-bio-ezo člověka nečekalo), jednak to nemůže být zdravé a hlavně – připravuje to oba zúčastněné o radost z toho, „jak se nám to všechno hezky povedlo“.
V tomto smyslu se ovšem tážete i vy. Jediná rada, kterou mám, je na rovinu mu říct, že o ty jeho alternativní orgasmy nestojíte, ať si je strčí za klobouk a v posteli ať se hezky vrátí ke kořenům lidstva. Má-li vás rád, učiní to. Jestli to nedokáže, je v tomto zásadním ohledu divný – a tak pryč od něj. A to přes to, že v jiných směrech je hodný, empatický a morálně uvědomělý.
