Článek
Na emailu jaktovidichlap@prozeny.cz se můžete ptát opravdu na vše. A důkazem je i dotaz čtenářky Martiny, který se týká dráždění mužské fantazie. O co muži v sexu vlastně (ne)stojí?
Čtenářka Martina píše: „Je mi 33 let. Jsem rozvedená, ale šťastná a nejsem single. Scházím se (asi 4 měsíce) s normálním správným mužem (40 let). Moc se mi líbí a já jemu taky. Jsem hodná, schopná, mám štíhlou postavu a dlouhé nohy – zkrátka, jsem pěkná ženská a vím o tom :) Chovám se úplně normálně a slušně. Ale strašně miluji sex!" A dopis pokračuje:
„Můj chlap je trochu klidnější. To mi nevadí. Ale... občas když jsem sama doma a on je daleko a když je ta chuť opravdu velká a mám fantazie, v ten moment dělám čin, který asi dělat nemusím (nebo musím?). Třeba udělám docela erotické fotky, napíši svému příteli dráždivý text a pošlu mu to... Reaguje dobře. No a pak se druhý den stydím... 1. Nevypadá to jako úchylka, fotit své vnady a posílat svému příteli? 2. Můžu si to dopřávat se slušným chlapem? 3. Jakou reakci vůbec má na to průměrný muž? 4. Možná se mám ovládat?"
Vážená paní Martino,
musíte být úžasná žena. Bojím se, že budu čtenářstvem nařčen, že jsem váš dotaz uměle vykonstruoval sám, abych mohl zapět ódu na ženskou přirozenost. Kdyby vás náhodou (musel by být ale blázen) chtěl váš přítel pustit k vodě, u mě byste jistě našla angažmá. (Nesměla byste se ale vyholovat…)
Smysl pro (sexuální) vylomeniny je koření zdravého života a od vás se dá očekávat, že budete „pro každou špatnost“ ve všech ohledech. Vzpomínám si na hořké Saudkovo prohlášení: „Vždycky, když jsem šel domů, tajně jsem doufal, že si mně sedne na ksicht. A ji to nikdy nenapadlo“.
Obsahem vašeho dopisu jsou pochybnosti o vlastní slušnosti. Ta se však týká výlučně chování na veřejnosti. V soukromí si má každý dělat, co chce, pokud tím nikomu neubližuje. A pokud tím dokonce dělá bližnímu radost, o důvod víc. Kdybyste věděla, co možná před chvílí dělal ten slušný pán, co jde támhle rozvážným krokem filozofa po ulici, nebo tady ta navoněná paní v kostýmku s výrazem světice, nestačila byste se divit – a přestala byste pochybovat o správnosti svých (přesto, že jsem křesťan, píši – bohulibých) počinů.
Ostatně ideální žena má prý splňovat tři D: Na veřejnosti Dáma, v domácnosti Dříč a v posteli Děvka. Právě ten konflikt mezi slušným projevem na veřejnosti a zvířeckostí v posteli je na ženě to nejpřitažlivější – včetně toho, že se pak druhý den stydí.
Jediné úskalí vidím v dávkování. Můj guru Miroslav Plzák to přirovnal k čokoládě, po které bažím, když na ni – bez koruny v kapse – koukám ve výloze a ochutnám ji svátečně. Kdyby mi bohatý strýček koupil čokolády metrák, bylo by po touze. Zkrátka toužit lze jen po něčem unikajícím, aby se tak řeklo – nepředávkovaném. Určitě se dá přejíst i fotografií nahých ženských klínů, i když až po hodně vysokých dávkách.
K otázkám:
- 1. V soukromí úchylky neexistují, pokud nikdo netrpí a nepáchá se škoda (ani morální).
- 2. Vy jste normální a slušná. Navíc jste inteligentní – pochybovat o sobě je smutnou a neblahou výsadou inteligentních lidí.
- 3. Normální muž, když to dělá slušná žena (z lásky a touhy), je v sedmém nebi.
- 4. Ovládejte se jen za účelem nepředávkování chlapa.
Jste moc mladá, abyste se rozpomněla, jak M. Kubišová zpívala: „Krása není hříchem, hříchem bývá přísný půst“.
Tak nehřešte a buďte svá. V dnešním unylém světě je to živá voda.
