Článek
Čtenářka Helča napsala na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz tento zajímavý dotaz: Pane Hausmanne, nedávno jste v této vaší poradně odpovídal na otázku jedné padesátnice. Nepamatuju si, na co se ptala, zato mi v hlavě utkvěla vaše odpověď, tedy jen její jedna část. Napsal jste jí něco v tom smyslu, že pokud dělá v padesáti drahoty, ať se nediví, že je sama. Jak jste to myslel? Že starší žena musí s mužem hned skočit do postele? Do kolika let tedy, podle vás, se může žena chovat cudně a nechat se mužem dobývat? Do kolika let má muž vůbec chuť ji dobývat?
TAKHLE TO VIDÍ CHLAP
Vážená paní Helčo,
hlavním důvodem pro ženské „dělání drahot“ je ubezpečit se o vážnosti úmyslů dvořícího se muže čili o jeho trvalém zájmu. Tento genetický rys se vyvinul jako protiopatření k mužské sexuální strategii „ošustit a opustit“. Po tisíciletí u paleolitických ohňů znamenalo pro ženu těhotenství s mužem, který ji i s potomstvem nehodlal zaopatřovat, vysoce pravděpodobnou smrt. Vlastnost „dělání drahot“ se proto u žen vyšlechtila relativně rychle. A cizelovala se – spolu s eskalací rafinovanosti mužských triků – i nadále. Vždyť přestože v posledních staletích těhotenství nesezdané ženy už k přímé záhubě nevedlo, komplikace to pro ni představovalo natolik značné, že obezřetné zkoumání pravých mužových úmyslů bylo vždy namístě. Až teprve pilulka a sociální stát přinesl ženám v tomto směru úlevu, ale to již bylo pozdě – rudimentární gen „dělání drahot“ jim již dávno koloval v krvi, nadále se přenáší z generace na generaci a (ke škodě nám mužům!) brání ženám v sexuálním rozletu. Feministické emancipační agitky jsou proti síle přírody bezmocné…
Jestliže tento gen vede k obezřetnosti (cudnosti, drahotám – jedno, jak to nazveme) mladé holky na vdávání, má to i v době pilulky a sociálního státu stále ještě svou logiku v tom, aby mladá žena alespoň částečně korigovala svůj výběr směrem k trvaleji zavázanému (tzv. zamilovanému) partnerovi. Pro padesátnici už ale nepřipadá v úvahu ani otěhotnění s nespolehlivým mužem, ani zmaření jejích nejdůležitějších (tj. plodných) let ve svazku s nezaopatřujícím partnerem. Dělání drahot v tomto věku je tedy čistě zbytečným projevem kdysi užitečného genu.
V článku, na který vzpomínáte, jsem narážel na fakt, že padesátnice – tentokrát již zbytečnými – drahotami přicházejí o ty muže, kteří by se rekrutovali z nápadníků, kteří již (ve svém věku) nemají chuť, sílu nebo zapotřebí se s někým dobývat, jako měli ještě před dvaceti lety. Mezi nimi mohou být ovšem muži jinak kvalitní a, co si budeme povídat, škoda jich. Zvlášť když si je pak odloví vaše „dácnější“ vrstevnice. O druhotných ztrátách – výletech, zábavě, večeřích či zdravotní prospěšnosti sexu – ani nemluvě.
Vaše otázky, týkající se věku, postrádají relevanci. Je totiž spousta padesátiletých žen, které svým sex-appealem strčí do kapsy mnohé příslušnice pokolení svých dcer. Je ovšem fakt, že obrácený případ je častější…
