Článek
Karel píše: „Je mi 28 a přítelkyni 25. Jsme spolu pět let, mám ji velmi rád, ve spoustě věcí se shodujeme a v posteli problém nemáme, v 90 % dosahuje orgasmu, a někdy i dvakrát. Oba chodíme do práce a snažím se ji i slušně zabezpečit, aby měla vše, co potřebuje, takže mi práce zabere všední dny asi 12 hodin denně, ale je to i práce, co mě baví, tak mi to nevadí.
Jenže má přítelkyně je velmi závislá na své matce a vlastně i na obou rodičích. Občas spí i s plyšákem, kterého od nich dostala v 10 letech! Víkendy tráví vždy u nich, tudíž se vídáme jen přes týden.
Před pár měsíci otěhotněla a sdělila mi, že se hodlá po narození dítěte odstěhovat s naším dítětem ke svým rodičům. Jediné, v čem polevila, že bychom si mohli postavit dům na jejich pozemku, v nejhorším koupit nemovitost poblíž. Její rodiče bydlí ve městě, ve kterém je velká nezaměstnanost, a já bych tam nejspíše nenašel práci v oboru, který mě baví a kde mám v současné chvíli nadprůměrný plat. Tento argument doma neobstál, s tím, že mohu jít za pokladnu do supermarketu, že jí o peníze nejde.
Nyní ve třetím měsíci potratila a ze stěhování sešlo, ale já si teď bohužel nejsem jist, jestli její závislost na rodičích přežiji. Já žiji sám od střední školy a rodinu vídám tak jednou měsíčně, což nám všem dostačuje. Na druhé straně, jedná se o hodnou, krásnou a věrnou dívku. Jak to vidíte vy?"
Vážený Karle, jste typický mužský dobrák, tedy genetický potomek dlouhé řady pradobráků, kteří se udřeli ve službách ženy, potažmo rodiny, aby v průměru umřeli o osm let dříve. Matku přírodu pranic nezajímá utrpení muže (D. M. Buss).
Dnes již muži předčasně nehynou na potápějících se Titanicích, aby se mohly zachránit ženy, ani při opatřování potravy na lovu divoké zvěře, ale vlastnosti sebeobětování při zaopatřování rodiny se jen tak zbavit nejde.
Dokumentujete to snad v každém řádku. Úspěšnost „postele“ posuzujete podle toho, jak si to užila ona. (Konečně to tady řekl někdo jiný než já). Pracujete 12 hodin denně, abyste „ji mohl slušně zabezpečit“.
Dnešní ženy jsou bezděčné potomkyně těch (mrch), které dovedly své zavázané mužské protějšky vytěžit až do dna. Ty hodné a ohleduplné se dostaly do evoluční nevýhody – byly zabezpečeny hůře. Nedělejte si iluze, ani ta vaše evolučním zákonům neunikla. Ví, že takový dobrák jako vy snese všechno a byla by hloupá, kdyby na vás neštípala to příslovečné dříví.
Promiňte, ale jen vůl by se zadlužil, aby postavil na cizím pozemku barák, nota bene ve městě, kde není práce. Pochopitelně, že rodiče vaší dívky ji ve vykořisťování vašeho dobráctví podporují. Z čeho byste jako pokladní v supermarketu splácel (napůl cizí) barák? Jim je to jedno, do vězení pro dlužníky byste šel vy.
Vaší přítelkyni imponujete tím, jaký jste teď – samostatný, slušně vydělávající, baví vás práce, a proto se z ní snad vracíte i v dobrém rozmaru. Pokud tohle z „lásky“ opustíte, stanete se někým jiným – chudým, rozmrzelým, nesamostatným a z dluhů nervózním chlapem. Kdo by o takového stál? Nebyl byste první, koho žena opustila poté, co se jí ho podařilo předělat k obrazu svému.
Vaše přítelkyně je citově nevyzrálá (protože bez vlastního rozumu), což je diagnóza, před kterou je třeba utéci. Ten potrat vám seslalo samo nebe! Takhle elegantně vybruslit s hrozící katastrofy se podaří jen největšímu klikaři.
Jsem rád, že nebe je spravedlivé, protože zrovna vy si jeho pomoc zasloužíte. Poslechněte ho a vycouvejte! Teď si říkáte, že je přítelkyně škoda – krásná, věrná, milá, orgasmy v 90 %... Nevidíte (jako miliony jiných zaslepenců), že tomu tak není, že to je sobeček ve vleku rodičů, který vám, až budete pobírat pár šupů v supermarketu, vyčte, že nemáte peníze, přestane si vás vážit a uteče s někým, kdo jí bude opět imponovat.
Onuce, kterou ze sebe hodláte udělat, ji už přitahovat nebude.
