Jak to vidí chlap: Nechce u mě spát kvůli mým dětem. Proč?

Čtenářka Alice se odhodlala svěřit se svým problémem. Řešíte podobný? Tak čtěte, co si o tom myslí Josef Hausmann.

Alice píše: „Mám přítele již skoro dva roky. Mně je 45 let, jemu je o 13 let více. Já mám 3 děti ve věku 11–14 let, on je má už odrostlé. Když trávíme čas spolu, řekla bych, že náš vztah je výborný. Přítel rád sportuje, a tak spolu jezdíme na lyže a na hory, máme spolu spoustu vzájemně uspokojujícího sexu, pořád si povídáme. Řekla bych, že se přítel velmi snaží mě udělat šťastnou a spokojenou. V podstatě takové výborné randění.

Problém, o kterém bych se chtěla s vámi poradit, je, že přítel u mě doma ještě nestrávil noc, nebo dokonce celý den. Důvod uvádí, že mi nechce narušovat vztah s dětmi, že nemá rád hluk a že špatně spí, takže raději jde domů. Velmi mě to trápí, říkám si, že když  je náš vztah tak dobrý, proč za ty dva roky nebyl den, kdy by si řekl, že je mu u mě dobře a že zůstane až do rána.

Pokud mé děti jdou na víkend k mému ex-manželovi, tak já jdu do domu mého přítele a trávíme čas spolu. Přítel uvaří, připraví program, a pak sice každý spíme v jiné místnosti, ale dejme tomu, to ještě chápu. Na dovolenou nás s dětmi vzal, ale v podstatě se jim vyhýbal.

Chápu, že se v jeho věku nechce zabývat malými dětmi, a to po něm ani nechci, ale občas by se nechat přemluvit mohl. I na Vánoce se v 10 hodin večer sebral a odešel si číst domů.

Často vaše názory čtu, a souhlasím, že ve svém věku a situaci bych měla být za něj vděčná, já se ale nedokážu zbavit své ženské intuice, že tu něco není v pořádku. Když mě má rád, proč musí vždy jít pryč? Když pro mě všechno rád udělá, proč neudělá to, po čem toužím nejvíce? Mám jiné mužské přátele v jeho věku, kteří nemají problém s námi strávit večer, proč ne on?

Prosím, poraďte mi: Mám ve vztahu pokračovat? Myslíte, že z našeho vztahu bude někdy víc než vzájemné navštěvování? Nebo jsem jen rozmazlená?“

Vážená Alice, přiznáváte, že váš přítel je po všech stránkách dokonalý – až na (v mých očích) prkotinu, že nerad spí v cizím prostředí. Vyjít s někým znamená tolerovat vlastnosti, které se nám na tom druhém nelíbí. Jsou ženy, které dovedou překousnout partnerovu surovost, bezohlednost, záletnictví, sobeckost, sexuální zvrhlost, opilství a mnoho dalších vážných problémů – a vás rozhodí taková malichernost. Víte, jak jste těm ostatním k smíchu? Máte dobrého chlapa, tak si nezahrávejte s ohněm, ať o něj nepřijdete. Ne každý má žaludek na to spát v bytě se třemi puberťáky, potkávat je v trenkách cestou na záchod a slyšet, jak se hihňají a špitají si o tom, co tenhle pán vyvádí v maminčině ložnici. Tím, že na noc odejde k sobě domů, zredukuje tuhle trapnost na únosnou míru.

Je tu ale ještě jeden aspekt ilustrovaný citátem: „Žena hltavě polyká mužův čas jak limonádu, a sama nemá pokdy, jde-li si koupit klobouk.“ Váš přítel jistě chce mít (ve svých letech) čas a klid také sám pro sebe. Kdyby bylo podle vás, neměl by ani kdy si přečíst knížku, kouknout se na hokej a vůbec dělat si svoje věci.

Chápu ho i v tom, že i když jste u něj, odbude si své, počká, až usnete, a odkráčí spát do klidu vedlejší místnosti – já to dělám také. Někdo usne jak špalek třeba v kravále u hospodského stolu, jiný potřebuje klid.

Zmínku o tom, že máte „i jiné mužské přátele, kteří nemají problém s námi strávit večer“ moc nechápu. Vypadá to, jako byste měla v bytě průchoďák. Ať tak či onak, tváříte se, jako kdyby ochota ke strávení noci ve vašem bytě bylo hlavním kritériem kvality dotyčného muže. Navíc to zavání pro muže tak nepříjemným „bojem o duši“. Jako kdybyste jeho duši nechtěla nechat svobodně oddechnout na vlastním kavalci.

Další otázka: „Myslíte, že z našeho vztahu bude více...“ nebezpečně odhaluje vaši touhu nastěhovat si toho chlápka k sobě natrvalo, jako by (pseudo) manželství bylo jedinou vás hodnou formou soužití. Vy jste své manželství už nějak prohrála, osud vám umožnil ze šlamastiky vybruslit celkem přijatelným způsobem, tak neprovokujte dalšími požadavky.

Nezapomeňte, že tento (i kterýkoli další) chlap považuje vaše děti (přes veškeré opičky) za nechtěný přívažek k vašemu tělu. Nedivte se, že se tomu přívažku snaží vyhnout.