Článek
Čtenářka Ludmila (55) poslala na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz svůj příběh a požádala o radu.
„Vážený pane Hausmanne, moc ráda bych znala váš názor na můj delikátní dotaz, a to, jak je to s prostatou a sexem u mužů. Můj manžel, kterému je 62 let, má zvětšenou prostatu, ale dle jeho lékaře nikterak závažně, a prý by to nemělo mít na „funkci“ vliv. Ale od té doby se můj manžel vymlouvá, tedy já si myslím, že se vymlouvá, prostě mi odmítá sex. A mně sex moc chybí. Nemusím ho mít pětkrát týdně, ale aspoň jednou ano. Trvá to již čtvrt roku, a já nevím, co s tím. Co to vše znamená, jak biologicky, tak psychicky? Jak to tedy je? Ještě podotknu, že před tím, než byl u lékaře, jsme sex měli i třikrát do týdne. Děkuji vám moc, Libuše.“
Vážená paní Libuše,
váš dotaz mohu zodpovědět opravdu věrohodně, protože mám jak věk, tak prostatu určitě větší než váš manžel. Navíc problém probírám již přes deset let s různými odborníky. Takže – pravdu má lékař, na „funkci“ to nemá absolutně žádný vliv. Příčiny manželovy nechutě mohou být jiné a zvětšená prostata je jen zástěrka.
Zmíním jen dvě hlavní. Zaprvé kardiovaskulár, potažmo pak nadváha: Do shora uvedeného srovnání mezi mnou a vaším mužem je nutno započíst, že já trávím denně mnoho hodin sportem, ale pokud váš muž tráví život v trojúhelníku zaměstnání – zahrádka – obývák, nemůže od svého těla čekat zázraky. Zadruhé je tu onen ošidný faktor, který ilustruje starý košilatý vtip končící větou: „Na sousedku, pane doktore, viagru nepotřebuju.“ Takže byste měla zkusit (možná vám křivdím) hledat příčinu jeho nechuti částečně i u sebe. O své vlastní atraktivitě takticky mlčíte…
I kdyby to ale bylo tou jeho prostatou (jakože není), tak by to neprobíhalo jako třeba se zlomenou nohou, kdy se z minuty na minutu na ni člověk nemůže postavit. Musela byste dlouhodobě pozorovat pomalé slábnutí manželovy „výkonnosti“ podmíněné pomalým bytněním prostaty. Z vašeho líčení vyplývá, že před čtvrt rokem byl po návštěvě doktora ze dne na den „šlůs“, ale do té doby vše v pořádku. To je divné. Jediné vysvětlení by byla milenka – ta se ze dne na den objevit může. Proti tomu sice hovoří tisíckrát ověřený poznatek, že nevěrní muži bývají doma pozornými milenci, ale to nemusí platit univerzálně.
Ve vašem dotazu chybí objektivní potvrzení manželovy (náhlé) impotence – všechno víme jen z jeho subjektivního sdělení. Objektivním důkazem by byl nález sexuologa nebo – a zde je možná jádro pudla – vaše láskyplné pokusy o jeho „vzkříšení“ i jinými technikami (orál, manuál, pomůcky…), než je klasický milostný akt. I o tom (podezřele) mlčíte. Pokud to totiž u vás probíhá stylem „Tak se, hošánku, předveď“, přičemž vy celou dobu ležíte na zádech, pravdu se nikdy nedozvíte.
Nejobjektivnější diagnóza by se však musela provést podle hesla básníka a slavného imunologa Miroslava Holuba: „Pokus, toť otázka přírodě.“ Nastražit na manžela past v podobě spolupracující sexy slečny a od ní se pak dozvědět pravdu. Nevím ovšem, jestli na to psychicky máte. Kladný výsledek by byl stejně katastrofální jako záporný.
