Článek
Zuzana napsala na e-mail jaktovidichlap@firma.seznam.cz: „Dobrý den, pane Hausmanne, ráda bych se s vámi poradila ohledně mého táty. Mému otci je 70 let, s mámou se rozvedli před 10 lety. Mám ještě sestru, je nám 38 a 40 let, obě máme dávno své rodiny. Přiznávám, že táta je vitální, sportovec, stále pracuje, jsem na něj pyšná, jak se udržuje, ale když nedávno přišel s tím, že by chtěl mít ještě dítě, myslela jsem, že to snad nemůže myslet vážně. Jeho přítelkyni je 36 let (dítě ještě nemá), je tedy o několik let mladší než my se sestrou. Už to samo o sobě mi přijde jako hodně zvláštní, ale obě jsme to přijaly, když je s ní šťastný. Ale další sourozenec? To už nám přijde jako úplně mimo, připadá nám, že ho nová přítelkyně jen využívá a jde si za svým. Prosím, co si o tom myslíte vy, můžeme mu to nějak rozmluvit? Děkuji, Zuzana.“
DALŠÍ OTÁZKY A ODPOVĚDI
Vážená Zuzano,
tyto případy znám. Mám kolem sebe hodně vitálních „dědků“, kteří řeší totéž…
Při popisu předností svého otce se jen slabým náznakem zmiňujete o tom nejdůležitějším: Je (zřejmě) také bohatý. Bohatství je předpokladem úspěchu starších mužů u mladých žen. (Obráceně to neplatí, což svědčí o naší ušlechtilosti).
Kalkul jeho přítelkyně je jasný – dotikávají biologické hodiny, honem rychle dítě, kde teď bude někoho shánět, tak když už žije s tímhle, tak dítě s ním. Otcovské geny budou kvalitní stejně jako majetek pro nepominutelného dědice – pokrevního potomka. Při troše štěstí tady chlápek ještě tak patnáct let vydrží, to bude dítě už jakž takž odrostlé, a když ne, budou tady ty prachy, s jejichž pomocí se život uplácá lépe než s nějakým mladším nemanicem, navíc v jejím věku asi už také rozvedeným.
Kalkul vašeho otce zní: „Mně je to fuk, rodinu už mám, ale když jí to udělá radost, tak proč ne, pokud je ovšem smířená se všemi s tím spojenými riziky.“
Celé je to ale jeho věc, na žádnou katastrofu nikomu nezadělává (vím, dítě může z otcovy strany osiřet, ale tolik dětí nemá dnes tátu, že už to – kromě pár konzerv jako já – nikdo nebere jako úkor), peníze na vzdělání a sport potomek mít bude, o co vlastně jde? Pochybuji, že tátovi máte do toho co mluvit. Máte-li strach o něj, tak z čeho? Jemu nic nehrozí a jeho přítelkyně jej podle vás stejně jen využívá, takže její osud vám může být ukradený. Jediné, o čem se tady mlčí, je dělení pozůstalosti po otci na více dílů než dosud.
Kdyby se otec kromě zplození dítěte ještě také oženil, scvrklo by se dědictví vás sester na polovinu. Nevím ale, jestli s touto argumentací u otce uspějete. A jestli tohle není vaší motivací, nechte ho být. Pár let může být malé(mu) ještě dobrým tátou a nakonec co – česká populace stejně vymírá, tak díky Bohu za každé dítě.
