Článek
Čtenářka Jarka (32) na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz napsala: „S manželem (36) jsme spolu 6 let, a než se nám před dvěma roky narodila dvojčata, milovali jsme se i dvakrát denně. Potom se frekvence snížila asi na pětkrát týdně. Sex nás oba baví, opravdu nikdy nebyl stereotypní, milovali jsme se, kde se dalo, a hlavně, kdy se dalo. Jsem na mateřské, babičky pracují, takže nemají čas hlídat. V tom ale problém není. Jde o to, že manžel se v tomhle směru nezměnil, chtěl by milostný život, jaký byl dřív.
Chápu ho, ale nemohu hned po jeho příchodu z práce všeho nechat a skočit na to. Po ránu a večer sex stíháme, ale přes den to nedávám. Když o tom mluvíme, tvrdí, že na rychlovku v koupelně se najde čas vždycky. Mně to fakt nejde, když slyším holky, jak se za zamčenými dveřmi buď hádají, nebo se dobývají dovnitř. Poradíte mi, jak mu to mám vysvětlit?“
Vážená paní Jarko, váš problém je všeobecného charakteru, tedy vyskytuje se často. Děti jako nejdražší antikoncepce – kolik takovýhle vtípků mezi lidmi odjakživa koluje… Důležitý (i když to není útěcha) je fakt, že váš muž má na vás pořád chuť a že ani vám to není nepříjemné, jak se třeba u někoho stává.
„V našem bytě snad není místo, kde bychom se nemilovali," přiznává čtenářka Jarka Foto: VGstockstudio, Shutterstock.com
JOSEF HAUSMANN ŘEŠÍ I OPAČNÝ PROBLÉM
Vysvětlit by si to měl umět váš muž sám. Možná byste s ním ale měla probrat následující věc: Chlap (pitomec) někdy kvůli sexu žárlí na vlastní děti, které při tom překážejí a ubírají ženin čas a její pozornost a lásku původně určenou výhradně jemu. Muž (když už mu to nedojde) by si měl uvědomit, že v ženině srdci je dost místa pro něj i pro děti, a tudíž sexuální omezení jsou skutečně technického rázu bez hlubšího ochladnutí zájmu o něj. Navíc se ženil nejen kvůli sexu, ale i kvůli dětem, a ty vyžadují větší oběti, než že musíte se sexem počkat do večera.
Dále by se mu mělo vysvětlit, že povahy obou pohlaví jsou různé, a co nevadí muži (klepání dětí na dveře koupelny), to může vadit ženě, vyžadující více soustředění a znepokojující se nad každým nestřeženým pohybem dítěte. Chlap by se zase nesoustředil, kdyby z televize řvali góóóól! Jak to jenom půjde (děti u babičky), hned přineste důkaz, že vy jste se nezměnila, a jste pořád ta původní dračice, která při prvním doteku vzplane třeba na ledničce a vaše občasná zdráhání jsou skutečně způsobena prostorovými omezeními kvůli dětem (před nasednutím na sporák nezapomeňte vypnout plotýnku).
V chalupách o jedné sednici, kde se spalo i na tkalcovském stavu, se dříve dětem podával odvar z makovic. Rychle usnuly a byl klid. Protože evidentně předchozí generace nebyly hloupější než ty dnešní, nijak negativně se tato metoda neprojevila a důvod jejího zavržení je mi neznámý. Zmiňuji to jako zajímavost, nikoli jako radu – bojím se totiž právníků z neziskovek. Vy to nezkoušejte, dnes se za to určitě zavírá. Dovedete si představit, že byste seděli třeba měsíc každý v jiné cele?
A co vy? Dokážete se milovat, když hrozí riziko, že vás děti překvapí v tom nejlepším?
