Článek
Čtenářka Radka (42) nám poslala na jaktovidichlap@firma.seznam.cz svůj dotaz:
„Vážený pane Hausmanne,
potřebovala bych poradit v intimní oblasti, která se týká našeho sexuálního života s manželem. Jsme spolu 15 let, mně je 42, manželovi 45 let, vychováváme dvě děti a dosud bylo dle mě všechno v pořádku. Sex jsme měli v průměru dvakrát týdně, což nám oběma vyhovovalo, tedy jsem si to myslela. V době koronakrize se to ale změnilo. Jak se ukázalo, manžel začal v době home officu hodně koukat na pornografické filmy, což mi v zásadě nevadí, ale začal i aktivně sledovat erotické chaty, tedy takový ten sex na dálku. A to už mi vadí hodně.
Zjistila jsem to tak, že jsem slyšela zvláštní hlasy, a tak jsem potají nakoukla a vše viděla. Manžel si mě v zápalu toho celého nevšiml, ale já ten pohled nemohu vymazat z paměti. Vidím tu ženskou, jak to dělá s mým mužem, a je mi z toho zle. Na manžela se nemohu ani podívat, sex naživo s nějakou cizí ženou prostě nemůžu skousnout. Manželovi jsem to ještě neřekla, ale vím, že musím, protože s ním od té doby nemůžu spát a vymlouvat se nemůžu do nekonečna. Zajímal by mě váš názor na to, jak tuto věc vidíte jako chlap, je to nevěra? Já to totiž jako nevěru cítím. A co dál? Co byste dělal na mém místě? Děkuju vám moc, Radka.“
Vážená paní Radko,
děláte z komára velblouda. V každém chlapovi je touha po vybočení z manželského stereotypu a buďte ráda, že si ji váš muž plní takto benigně. Co by za to manželky skutečně podvádějících mužů daly.
Vidím, že mi svět po technické stránce uniká – vím ještě, co je porno, nevím už, co je erotický chat. Protože je to obojí na počítači, nemůže se to moc lišit. Obrázky, kecy, falešné vzdechy a slabé herecké výkony. To vás vyvádí z míry? Vy ten chat objasňujete slovy „takový ten sex na dálku“. Doba, koukám, pokročila, až si půjdu dát k obědu svíčkovou na dálku, jak to té své, co se vařila s gulášem, vysvětlím? To je blbost, co? A přesně takhle se chováte vy. Asi jste si to uvědomila i sama, když jste o dva řádky dále „sex na dálku“ demagogicky překvalifikovala na „sex naživo s nějakou cizí ženskou“. Nepozorný čtenář by si myslel, že jste je nachytala „in flagranti“. Není mi jasné, proč vůbec rozlišujete mezi pornem (které vám nevadí) a tím sex chatem, který, jak si představuji, se odlišuje jen tím, že herečka oslovuje diváka jménem. No to je toho! Jediné, co vás může štvát, je, jestli se za to platí.
Celý tento traktát se snažím takhle krkolomně nasměrovat k (rádoby) filozofickému závěru o technických vymoženostech doby. Věrný muž z dřívějších časů, který si manželský stereotyp zpestřoval tím, že (třeba někde na plovárně) se zasnil v představách o tamhleté krásce ve žlutých bikinách, kdyby býval mohl, doma by si pak obdobnou krásku vyvolal na internetu – a ani by vlastně na tu plovárnu nemusel chodit.
Váš muž de facto nedělá nic jiného, než ten z té plovárny před 50 lety. Tomu to ale prošlo, maximálně s jedovatou větou: „Všimla jsem si, jak jsi ty žluté bikiny svlékal pohledem,“ a byl klid. A ten váš chudák, úplně stejně věrný, se nedopustil ničeho jiného, jen má k ruce, aby se tak řeklo, lepší dalekohled. Tak už toho trucování nechte.
