Článek
V e-mailové schránce jaktovidichlap@prozeny.cz popisuje svou situaci čtenářka Vlasta a ptá se Josefa Hausmanna na názor.
Čtenářka Vlasta: „S manželem jsme prožili dlouhé manželství, vychovali tři děti. Muž podnikal, já byla zaměstnaná, on vyžadoval dostatek času a volnosti pro podnikání, a to včetně podpory (pomocné práce, vedení účetnictví, vyřizování hlavně průšvihů, obstarání domácnosti).
Zpočátku se mu moc nevedlo, chodila jsem do zaměstnání a veškeré peníze dávala jemu, platila i jeho dluhy. Pak začal podnikat v novém oboru, potkal nové lidi a zlepšoval si finanční situaci. Začal být hodně sebevědomý, ještě víc se doma prosazoval, zhoršovala se jeho cholerická povaha.
Tehdy jsem si řekla poprvé o příspěvek do domácnosti, což byl proces asi na tři roky, než mi něco začal pravidelně dávat. A začalo se všechno zhoršovat – byl více agresivní uvnitř rodiny, a to i vůči dětem, izoloval mne od přátel, nutil zůstat doma, nechtěl dávat peníze a počítal, kolik do domácnosti dal „navíc“ (zaplatil třeba 60 Kč za benzin do sekačky), zatímco sám jezdil na drahé dovolené (jachty), kupoval si drahá auta a podobně.
Nakonec se jakoby za trest odstěhoval, našel si milenku. Podala jsem žádost o rozvod. Soudíme se, přestal platit alimenty dětem, soudíme se znova. A on hraje navenek toho ublíženého – že já jsem rozbila rodinu, že po něm chci majetek, který mi nepatří a tak dále.
Hodně společných přátel se odvrátilo, mnoho z nich jsem měla ráda, ráda bych jim řekla, jak to skutečně je, protože jsem pochopila, že oni vůbec celé ty roky nevědí, jak se choval doma (hrál dvojí hru – navenek jako milující a obětavý partner, doma jako tyran a agresor). Ráda bych těm lidem i po letech řekla, jak to ve skutečnosti bylo a je. Aby pochopili a zase se mnou začali mluvit. Co si o tom myslíte?“
Vážená paní Vlasto, ve vašem dopise je příliš mnoho nejasností a rozporů. Jestliže jste „veškeré peníze dávala jemu a platila i jeho dluhy“, co jste jedli? Jezdil na luxusní dovolené na jachtu sám – to jste se nepídila, s kým? Kupoval si drahá auta (plurál!) – drahé auto stojí více než milion, čili měl miliony. A chrtil se o 60 Kč na benzin do sekačky.
A co společný majetek manželů – pokud jste neměli smlouvu, jsou ta auta (i s benzinem) vaše. Žádost o rozvod jste podala, až když už byl stejně pryč s jinou – do té doby jste všechno překousla.
Aby váš muž hrál úspěšně před přáteli ublíženého (vraceje se ve ferrari z jachty), musel mít nějaké racionální důvody v ruce. Tolik lidí najednou bez pořádných argumentů oblbnout nelze. Něco tajíte. Například se mi těžko věří, že člověk s takovými příjmy neplatí alimenty, když ví, jak snadno je soudně dostižitelný a postižitelný. To by bylo harakiri.
Na druhé straně chápu podstatu vašeho problému. Tihle bambilionáři jsou všichni stejné držgrešle a kolenovrti, proto ty prachy mají… Zřejmě po něm u rozvodu (právem) nějaký majetek chcete, takže nadskakuje. Jako živitelku dětí (je to tak?) vás v tom soud jistě nenechá, takže svůj díl dostanete.
Jestli tohle vaši přátelé nechápou (i bez bližšího vysvětlování), pak jejich ztráty nelitujte.
Z vašeho dopisu se mi nepodařilo dešifrovat, jak jsou asi vaše děti velké a potažmo, jak jste stará vy. Jediná informace je ve větě „S manželem jsme prožili dlouhé manželství a vychovali tři děti“. Snad jen zmínka, že on má platit alimenty, naznačuje, že aspoň jednomu dítěti není ještě 26 let. Je-li dětem více než 18, mají si alimenty vydobýt samy. Je klidně možné, že zrovna tohle je ten případ – on platí přímo dětem a po boku své mladé paní se zdráhá dát něco vám.
Jistou logiku by to mělo i pro výklad vašeho dotazu: Chcete kamarádům vysvětlit, jaký byl tyran, nebo že vám nechce dát peníze, na které máte nárok, nebo – a to si myslím, že je jádro pudla – že si nárokujete peníze jako odstupné za tyranii a strádání, které jste vedle něj zažila?
Jako vždy, když nemohu dospět k závěru pro nedostatek či nejasnost informací, vás odkazuji na diskusi pod článkem, kde se možná někdo trefí do (vašeho) černého.
