Článek
Čtenářka Andrea (33) nám poslala na jaktovidichlap@firma.seznam.cz svůj dotaz:
„Pane Hausmanne, moc se trápím kvůli manželovi (35), podle mě má regulérní depresi, ale odmítá či nechce s tím cokoliv dělat. Manžel pracuje pro nadnárodní společnost. Před koronou létal každý týden po světě a málokdy se stalo, aby byl celý týden v Česku. Od začátku koronakrize je ale doma na home officu a všechny konference a schůzky má skrze počítač.
Nemá to lehké, musí si neustále měnit denní režim podle toho, kolik je hodin buď v Americe, nebo pak zase v Evropě. Říká, že je z práce úplně vyřízený, a tak doma jen leží. Když už promluví, říká, že nic není a nebude jako dřív, že se bojí toho, co bude dál. Ven takřka nechodí, a to jsem ho předtím nemohla dostat z fitka, běhal, chodil na fotbal... Doma s ničím nepomůže, vše je na mně, neustále si na něco stěžuje, o sexu ani nemluvě, ani si nepamatuji, kdy byl naposledy.
Manželský život nemáme vůbec žádný. Několikrát jsem ho prosila, aby kontaktoval svého praktického lékaře, dnes už se přece nikdo nemusí stydět za to, že mu není dobře. Ale on nechce, prý jsou na tom lidé hůř a že nebude zabírat místo potřebnějším. Dříve věnoval hodně času péči o sebe sama, tak kde se vzal tak naprostý opak?
Pane Hausmanne, mám o manžela velký strach, snažím se ho rozveselovat, jak to jen jde, být s ním, ale nic nezabírá, a už mi také docházejí síly. I na mě korona dopadá, ale nějak to zvládám, ale on je prostě úplně jiný muž a já si nevím rady. Prosím, poraďte mi, co mám s manželem dělat? Děti zatím nemáme. Děkuji vám moc, Andrea.“
Vážená paní Andreo,
je od vás hezké, že soucítíte s manželem a bezděčně tak naplňujete plzákovské pravidlo 3S (soucit, stesk, strach). Bohužel desítky dalších jeho mouder váš vztah míjí, například vyhýbat se partnerství s lidmi bez přátel a bez koníčků. Podrobně popisujete důsledky, rozeberme však příčinu změny manželova chování, v němž největším vykřičníkem je absence potřeby sexu v 35 letech. Ten si zřejmě neopatřuje ani mimo domov, když nikam nechodí.
Tak jak jste to podala, jediným spouštěcím mechanismem změny jeho chování je změna stylu jeho práce. Hodně lidí by bylo rádo, kdyby se nemuseli tlouci daleko za prací a mohli ji vykonávat v teple domova. U vašeho manžela je to naopak. Dokud mohl rajzovat po světě (čti: legálně utíkat z domova), byl o. k. Co ho tedy ničí, je domov, který se stal ponorkou s dvoučlennou posádkou. Ne nadarmo stará antická moudrost praví: Trés societatem faciunt (společnost tvoří minimálně tři). Navíc se jinak vychází s člověkem, když vím, že pozítří od něj zase pofrčím do tramtárie, než když vím, že si od těch jeho keců (pardon) neoddychnu. Asi proto jsou tzv. námořnická (dnes spíše kamioňácká) manželství jedněmi z nejpevnějších.
Když nemáte děti, smysl celodenního pobytu doma se těžko hledá. Tím, že manžel hodně cestoval, si doma a v okolí nezařídil dostatečný okruh aktivit (v klubech tenistů, šachistů, vodáků, hospodských kamarádů z mokré čtvrti...), kde by se odreagoval. To mu teď chybí. Ale on už před tím měl zaděláno na ponorku – běhal sám, fitkoval sám... Pravda, měl fotbalisty, ale jedna karta je na vsazení málo, nemusí z nějakých příčin vyjít, a tak je sám, čas mu monotónně plyne a vy ho z té samoty nevytrhnete, i kdybyste byla ze zlata. Ta chyba je v něm – člověk musí na svém aktivním životě, koníčcích a udržování přátelství pracovat, nikoliv spoléhat na to, že mu všechno dodá Osud v podobě pestrého zaměstnání. To je totiž také sázka na jednu kartu.
I když pomine koronavirová krize a on zase začne létat po světě, budete už vědět, jak snadno se tento tenký led prolomí. To tedy řešení není a k tomu se neupínejte. Řešení je (aspoň podle mě) dvojí. Buď od takto nevyzrálého člověka bez přátel a bez koníčků odejdete, což se vám asi ve vašich letech nebude chtít, nebo změníte všechno z gruntu: V první řadě (pokud to jde) si pořiďte děti. Nepíšete zásadní informaci – proč s tím otálíte. To je ale prazáklad všeho.
Žít pro děti má nádherný smysl, a pokud má váš muž nějakou hodnotu, z letargie by se jistě probral. No a pak se oba snažte začlenit (nebo aspoň on) do nějaké zájmové partičky. Nudě ve čtyřech stěnách má sice zamezit muž – svými nápady, aktivitami a podnikavostí, ale jestli chcete vztah zachránit (co zachránit – vzkřísit!), budete to muset provést vy. Pokud ale sama žádného koníčka nemáte (fitko není koníček), bude to těžké.
